Co se tam stalo, ví asi v téhle republice každý. Zahynuli tři lidé - a já se domnívám, že zahynuli ne chybou řidiče tramvaje, přestože k ní neoddiskutovatelně došlo, ale chybou systému, který umožňoval pustit dvě tramvaje proti sobě na jedné koleji tak, že celý proces byl postaven výhradně na rozhodování řidiče.
Jak známo, lidé dělají chyby a nejde tomu nijak zabránit, je to prostě normální, nepatologické a přirozené. Člověk není jednoduchý stroj - a to jednoduchý píšu záměrně, neboť složitější stroje - počítače a roboti - díky své složitosti se ve své činnosti chyb dopouštějí také.
Bezchybný výkon prostě není a nemůže být normou, a tak je dnes, v době, kdy to technologie umožňují, neuvěřitelnou nezodpovědností ponechat kontrolu jedné koleje, po které střídavě jezdí tramvaje plné lidí v obou směrech, jen a jen na rozhodování člověka.
Provoz na trati, kde nešťastný řidič udělal onu chybu, měl být už dlouhá desetiletí řízen jinak, počítačem, a navíc ještě kontrolován člověkem.
Když je systém nastaven tak, že se nehoda, jaká se stala, může stát chybou člověka, je jen otázkou času, jak brzy k ní dojde - ale to, že k ní jednou dojde, je prakticky jisté. Protože lidé, jak psáno výše, jsou tvory chybujícími.
Pokud se tedy má před soudem řešit trestní odpovědnost za onu strašlivou nehodu, měli by na lavici obžalovaných mnohem spíše než řidič sedět ti, kteří jsou zodpovědní za to, že mu po jeho chybě na trať nezabránila vjet nějaká technologie, která měla být na onom úseku trati nainstalována už dávno.