Cenu předal mluvčí Němců vysídlených po válce z českého pohraničí Bernd Posselt, kterého Uhl označil za přítele a skutečného Evropana.
Letošní sudetoněmecký sraz se koná pod heslem "Za domovinu a lidská práva" a zatím se nese ve smířlivém duchu.
Předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení Franz Pany shrnul požadavky sudetských Němců do několika bodů, mezi nimiž vyzdvihl právo na vlast, spravedlivé vyrovnání a dorozumění s Čechy na základě "uznání nezfalšované historické pravdy" a nápravu bezpráví způsobeného vyhnáním.
Kritika takzvaných Benešových dekretů, které jsou dlouhodobě hlavním neuralgickým bodem ve vztahu mezi sudetskými Němci a Čechy, zazněla například v Panyho projevu jen jednou a nepřímo. Ostatní řečníci se o nich nezmínili vůbec.
V jednom z kongresových sálů norimberského veletržního areálu se sešli významní funkcionáři sudetoněmeckých organizací a další osobnosti.
Mezi prominentními hosty byl i předseda bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) Erwin Huber, z České republiky přijeli historikové Rudolf Kučera a Ján Mlynárik či bývalý senátor Zdeněk Bárta.
Uhla odměnil potlesk ve stoje
Když Pany komentoval udělení sudetoněmecké Karlovy ceny českému publicistovi Petru Uhlovi, vyjádřil radost, že může být udělena člověku, jenž staví univerzální a nezadatelná lidská práva nad právní akty jakými jsou Benešovy dekrety, "které pražské vládní kruhy stále povyšují na součást státní moudrosti".
Uhl je teprve třetím Čechem, který Evropskou Karlovu cenu dostal. Je pojmenovaná po římskoněmeckém císaři a českém králi Karlu IV.
Sudetští Němci považují jeho vládu za dobu zářného soužití mezi Čechy a Němci. Nejvyšší sudetoněmecké ocenění je udělováno od roku 1958.
Uhl ve své děkovné řeči vybídl Čechy i Němce ke společnému vypořádání s poválečným "vyhnáním" sudetských Němců.
Potlesk sklidil už v okamžiku, kdy sudetské Němce oslovil jako "krajany" (Landsleute). Po skončení projevu předneseném v němčině ho někteří ze shromážděných poctili potleskem vstoje.
Uhl prohlásil, že v české i německé společnosti stále postrádá hodnocení násilí a bezpráví, jejichž obětí se stalo německé obyvatelstvo v letech 1945-1946.
