Čeští politici by podle představ sudetských Němců měli postupovat stejně jednoznačně, jako se německá vláda omluvila za zločiny spáchané na obyvatelstvu jiných národů ve jménu nacismu.
Sudetoněmecký landsmanšaft v nejnovější iniciativě nabízí české straně "otevřený a upřímný dialog", jehož cílem má být "vyřešení společných problémů a smíření českého národa a sudetoněmecké menšiny."
"Apelujeme proto na vedoucí představitele českého státu, aby opustili politiku blokády a v evropském duchu zasedli k jednacímu stolu se zástupci sudetoněmeckých sdružení," píše se v prohlášení.
V memorandu, z něhož citovala agentura APA, sudetoněmecký landsmanšaft znovu požaduje zrušení takzvaných Benešových dekretů a odsouzení "veškerých křivd spáchaných v zemi na obyvatelstvu německého původu".
Podle Sudetoněmeckého krajanského sdružení není otázka majetku sudetských Němců zkonfiskovaného po válce v Česku na rozdíl od jiných zemí, například Litvy, Lotyšska, Maďarska nebo Rumunska, stále právně vyřešena.
"Řada skvělých uměleckých památek, po staletí nesoucích pečeť německého osídlení, byla z části zničena či ponechána ve zchátralém stavu, nebo dílem opravena i za peníze sudetoněmeckých vyhnanců," tvrdí se v dokumentu.
Podle sudetoněmeckých zdrojů se poválečné události dotkly více než tří milionů německých obyvatel a "v důsledku české brutality, podvýživy a nemocí" jich na 250 tisíc zahynulo. Česko-německá komise historiků se však shodla na mnohem menším počtu obětí v rozsahu mezi 15 a 25 tisíci.
Takzvané Benešovy dekrety, soubor právních norem, které byly vydávány v letech 1940-1945 československým prezidentem Edvardem Benešem, mimo jiné umožnily zabavení majetku a vysídlení německy hovořícího obyvatelstva z poválečného Československa. Nebyl v nich však zakotven odsun. O něm rozhodly vítězné mocnosti na konferenci v Postupimi v srpnu 1945 s ohledem na roli, kterou německá menšina sehrála při rozbíjení Československa a při okupaci.