Sudetští Němci byli vstřícní

  0:12aktualizováno  0:12
Augsburg - Sudetští Němci začínají být k Čechům vstřícnější. Sudetoněmecké dny v Augsburgu o uplynulém víkendu vypadaly jako začátek nové politiky landsmanšaftu vůči České republice. Politiky založené nikoli na konfrontaci, ale na spolupráci s Prahou.

Ne, že by nezazněly požadavky na zrušení Benešových dekretů, ale nikdy předtím nebylo vyřčeno na tomto fóru tolik vstřícných vět vůči Čechům. Ještě nikdy se nesnažili představitelé landsmanšaftu tak zdůraznit to, co Čechy a sudetské Němce spojuje.

"Chceme se pokusit o nový začátek ve vztazích s našimi českými sousedy," prohlásil včera před desítkami tisíc sudetských Němců, kteří zaplnili halu výstaviště v Augsburgu, předseda landsmanšaftu Bernd Posselt. "My sudetští Němci chceme vytvořit most k Čechům," uvedl Posselt.

HLASUJTE V ANKETĚ

Měly by se zrušit Benešovy dekrety?

Přečtěte si Glosu Martina Komárka

Ve všech projevech šéfů landsmanšaftu, ale i bavorského ministerského předsedy Edmunda Stoibera se zdůrazňovalo, že v České republice nastal v pohledu na vyhnání sudetských Němců velký posun. Jako příklad řečníci uvedli nedávné gesto brněnské radnice, která vyjádřila lítost nad smrtí mnoha sudetských Němců při takzvaném pochodu smrti.

Výrazně umírněný byl i projev rakouského kancléře Wolfganga Schüssela, který v sobotu převzal v Augsburgu nejvyšší sudetoněmecké vyznamenání - cenu Karla IV. Ve své řeči, která diplomaticky pouze konstatovala, že práva národnostních menšin jsou nejdůležitější otázkou evropské budoucnosti, nabídl Schüssel východisko ze sporu o zrušení Benešových dekretů.

"Mohla by to být slova, která nedávno pronesl český velvyslanec ve Vídni Jiří Gruša - tedy, že by Benešovy dekrety nebyly prohlášeny jen za mrtvé právo, ale za mrtvé bezpráví. To je východisko," uvedl Schüssel. Zároveň však k tomu dodal: "Benešovy dekrety musí být zrušeny nejpozději při vstupu České republiky do Evropské unie."

Schüssel dostal cenu Karla IV. za to, že nová rakouská vláda se na rozdíl od vlády německé stále zasazuje o zrušení Benešových dekretů, a za to, že tím Vídeň podmiňuje vstup Prahy do EU.

Před Schüsselem vystoupila před sudetskými Němci zástupkyně spolkové vlády, státní tajemnice ministra vnitra Christa Stewensová, kterou publikum několikrát málem vypískalo.

Už při první větě, v níž sudetské Němce pozdravila jménem spolkového kancléře Gerharda Schrödera, publikum propuklo v nenávistný smích. Když potom uvedla, že Berlín nehodlá zrušením dekretů podmiňovat vstup Prahy do Evropské unie, začal sál pískat tak, že Stewensová málem projev nedokončila.

V neděli se stal vrcholem tradiční projev bavorského premiéra Edmunda Stoibera. Také Stoiber prohlásil, že v České republice došlo v otázce pohledu Čechů na vyhnání v poslední době k velkému posunu. "Sudetští Němci nejsou žádní revanšisté," prohlásil Stoiber. "Sudetští Němci se chtějí stát pro Čechy mostem do Evropy," dodal šéf mnichovské vlády.

Zároveň však Stoiber tvrdě a jednoznačně požadoval, aby Praha zrušila Benešovy dekrety, které podle něho nejsou slučitelné s právem Evropské unie. Proto Bavorsko na rozdíl od spolkové vlády kancléře Schrödera odmítá tlustou čáru za minulostí. "Takovou politiku my nikdy dělat nebudeme," prohlásil v razantně pronášeném projevu Stoiber, který je jednou z nejvýraznějších postav pravicové opozice.

Sudetským Němcům ve svém už předvolebně laděném projevu slíbil, že pokud pravice vyhraje příští rok celoněmecké volby, postaví v Berlíně Dům vyhnanců. Tento projekt současná vláda totiž přes protesty sudetských a slezských Němců odmítla podpořit.

Více než politice však byly letošní sudetoněmecké dny v bavorském Augsburgu věnovány setkávání bývalých krajanů, které život za minulá desetiletí rozesel po celém Německu i jiných státech. "Jezdím si sem popovídat se svými spolužáky z Liberce," říká sedmdesátiletý muž v sudetoněmeckém kroji.

Po klasickém průvodu s vlajkami bývalých sudetských měst, provázeném říznou dechovkou, se tisíce lidí většinou v důchodovém věku vydaly do výstavních hal výstaviště v Augsburgu.

U stánků kupovali knížky a turistické průvodce o Česku, pravé české (böhmisch) koláče, "jabloneckou" bižuterii, dřevěné hračky mající svůj původ v Krušných horách nebo prostě při dechovce hrající nám důvěrně známé melodie tančili či popíjeli pivo.

V neděli odpoledne se poté, co si poklábosili se starými známými, začali rozjíždět do svých domovů. "Je to největší rodinná sešlost na světě," charakterizoval sudetoněmecké dny sám předseda landsmanšaftu Bernd Posselt.

Bavorský zemský premiér Edmund Stoiber vybízí ke zrušení dekretů o poválečném vysídlení a vyvlastnění Němců z českých zemí se vstupem ČR do EU na letošním sudetoněmeckém srazu v bavorském Augsburgu. (3. června 2001)

Autoři:

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Chladnokrevně zastřelil čerpadlářku, aby mohl uloupit deset tisíc korun

Policie zveřejnila záznam z kamery v čerpací stanici na Mělnicku, na kterém...

Čerpadlářka Jana umyla dva stojany na pumpě Radius v Podhořanech na Mělnicku a vešla zpátky do benzinky za pult. Na...

Po střelbě ve Štrasburku jsou tři mrtví, útočník je stále na útěku

Policie hlídkuje v centru Štrasburku, kde útočník zabil několik lidí...

Tři lidi zastřelil v úterý večer v centru Štrasburku útočník, který je nyní stále na útěku a možná i mimo Francii....

Demonstrace žlutých vest v Paříži i Bruselu. Policie zatkla stovky lidí

Demonstranti ve žlutých vestách se navzdory zákazu sešli na hlavní pařížské...

Ve Francii vypukly v sobotu další násilné protesty. Policie v centru Paříže nedaleko bulváru Champs-Élysées proti...

Nemocnici obsadila policie. Taxikář oznámil, že tam vezl vrahy čerpadlářky

Heliport ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové.

Zásahová jednotka, policisté v civilu i běžné hlídky ve čtvrtek dopoledne prohledávali Fakultní nemocnici v Hradci...

Druhá světová válka a holokaust neexistují. Norsko reformuje školství

Vězni z pobočného tábora Ebensee (byl součástí Mauthausenu) po osvobození...

Norská konzervativní vláda chce v plánované školní reformě vynechat z osnov velkou část sociálních věd a historie,...

Další z rubriky

Stařenka se našla v parašutismu, ve 102 letech je nejstarší skokankou

Australanka Irene O’Sheaová absolvovala tandemový seskok ve věku 102 let a 194...

102 let a 194 dní. Takový je podle společnosti SA Skydiving věk nejstaršího člověka, který kdy seskočil padákem....

Doživotí a 419 let ve vězení žádá porota pro radikála z Charlottesvillu

Doživotí a navíc 419 let vězení žádá americká porota pro bělošského radikála...

Doživotí a navíc 419 let vězení žádá americká porota pro bělošského radikála, který loni ve Virginii najel autem do...

Mayová má dost podpory, aby večer získala důvěru konzervativců

Britská premiérka Theresa Mayová oznamuje, že svým kritikům neustoupí....

O politickém osudu britské premiérky Theresy Mayové rozhodne ve středu večer hlasování konzervativních poslanců o...

Najdete na iDNES.cz