Bašír vyzval súdánskou mládež, aby se připojila k "islámské svaté válce", a nařídil otevřít v neděli armádní kasárna pro odvody.
Jižní Súdán Bašírova tvrzení o podpoře povstalců odmítl. Ministr informací Barnaba Marial Benjamin agentuře Reuters řekl, že o rozhodnutí zastavit přepravu ropy přes Súdán jeho vláda zatím nic neví.
V červenci 2011 jižní část země na základě výsledků referenda vyhlásila samostatnost. Od té doby panuje mezi oběma zeměmi značné napětí, které občas přerůstá v ozbrojené boje.
Jižní Súdán v dubnu obsadil pohraniční ropnou oblast Heglig a Bašír mu za to pohrozil "lekcí síly", Slíbil také svrhnout tamní vládu, v jejímž čele jsou bývalí povstalci Súdánského lidového osvobozeneckého hnutí (SPLM).
Jihosúdánská metropole Juba svá vojska z Hegligu stáhnout odmítla a označila oblast za své území. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun označil obsazení ropných polí v Hegligu jihosúdánskými silami za nelegální a vyzval Chartúm a Jubu k jednání, aby se předešlo válce.
Problémy s ropou řeší Súdán dlouhodobě
Dlouhodobé problémy s povstalci má Súdán zejména ve své západní provincii Dárfúr. V dárfúrském konfliktu proti sobě od roku 2003 stojí arabské milice podporované súdánskou vládou a několik převážně afrických povstaleckých skupin.
Jižní Súdán obnovil vývoz ropy přes sousední Súdán po více než roce teprve před měsícem. V březnu se obě země dohodly, že ropa může opět proudit přes jejich společnou hranici. Před rozdělením země přinášel prodej ropy bývalému velkému Súdánu asi pět miliard dolarů (zhruba 100 miliard Kč) ročně.
Zhruba tři čtvrtiny ropné těžby zůstaly po rozdělení země na území Jižního Súdánu. Ten je ale dál závislý na svém severním sousedovi, který má pod kontrolou jak přepravní cesty, tak rafinerie a vývozní terminál. Loni Jižní Súdán těžil kolem 350 000 barelů ropy denně, kvůli sporům o poplatky za přepravu ale musel v lednu 2012 těžbu zastavit.
