Dohodu o spolupráci mezi Súdánem a Čínou v pondělí podepsal ministr financí Bádr Addin Mahmúd, kterého přiletěla do Chartúmu navštívit početná delegace z Pekingu pod vedením ředitele tamní Národní energetické správy. Informovala o tom státní zpravodajská agentura Nová Čína.
Číňané budou podle dokumentu v Súdánu investovat do výstavby elektrického vedení, zejména však plánují postavit jadernou elektrárnu u městečka Fula. Pokud skutečně vznikne, pouštní stát u Rudého moře se stane teprve druhou zemí na africkém kontinentu, která bude jadernou elektrárnu provozovat.
Tou první je Jihoafrická republika, kde od osmdesátých let fungují dva reaktory elektrárny Koeberg nedaleko Kapského města. Jeden reaktor je také v Maroku, slouží však pouze pro vědecké účely.
Jádra se mají štěpit na dohled od Dárfúru i sporného pohraničí
Súdánci novou elektrárnu potřebují. Místní energetice jasně dominují vodní elektrárny, které zajišťují asi dvě třetiny súdánské produkce. Zbytek vzniká hlavně spalováním ropy. Zhruba 70 procent veškeré vyrobené energie ovšem spotřebuje pětimilionová metropole Chartúm.
Přístup k elektřině mají jinak hlavně těžaři zlata, soli nebo chromu. Dostanou se k ní také lidé v zemědělských oblastech podél Nilu.
Na zbylé obyvatele Súdánu už nezbývá, dodnes tak spoléhají hlavně na dieselové generátory. Pokud už mají do vesnic zavedený proud, musejí se potýkat s častými výpadky.
Plánovaná stavba jaderné elektrárny přesto vyvolává pochybnosti, a to zejména z bezpečnostního hlediska. Městečko Fula, kde má vzniknout, leží na jihovýchodě země. Nedaleko čerstvé státní hranice, za níž před pěti lety vznikl nový stát a brzy se ponořil do občanské války - Jižní Súdán (o Jižním Súdánu čtěte zde).
Násilí přitom nebují pouze u jižního souseda, ale dodnes také v samotném Súdánu. Několik desítek kilometrů západně od Fuly se rozkládá hornatá oblast Dárfúru. V roce 2003 tam vypukl krvavý střet mezi povstalci a arabskými milicemi, které nechala zformovat přímo chartúmská vláda.
Boje a etnické čistky si podle OSN vyžádaly 400 tisíc obětí, klid není v oblasti dodnes. Do médií loni pronikly zprávy o vpádech vládních vojsk do místních vesnic, kde vojáci autoritářského prezidenta Umara Bašíra znásilňují ženy a podle organizace Human Rights Watch se je neštítí ani upálit (psali jsme zde).
Černožlutá značka ukazuje zamýšlenou polohu jaderné elektrárny Fula. Červeně jsou vyznačena centra tří oblastí boji zmítaného Dárfúru: Geneina, Nyala a Fašír
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Výstavba nové elektrárny je riskantní i z dalšího hlediska. Čína v posledních letech podle deníku Die Welt zahájila „atomovou ofenzivu“ celého světa, v jejímž rámci by do roku 2030 ráda postavila až stovku nových elektráren. Kromě Súdánu už se Peking na jejich výstavbě dohodl třeba s Rumunskem, Saúdskou Arábií, jihoamerickou Argentinou nebo africkou Keňou.
Co nejvíce, co nejrychleji. Striktní čínské pětiletky budí obavy
„Stavět takové množství reaktorů v tak krátkém čase je nebezpečné. Obzvlášť, když jsou takovéto cíle vytyčeny v přísně hierarchickém systému,“ upozorňuje Antony Froggatt z britského think-tanku Chatham House. Tlak z nejvyšších pater čínské vlády, která závazné termíny plánuje v rámci hospodářských „pětiletek“, může podle Froggatta vést k podcenění bezpečnostních rizik.
„Pokud základní myšlenka zní: co nejvíce a co nejrychleji, existuje velká šance, že dojde k chybám z nedbalosti,“ potvrzuje Jost Wübbeke z německého institutu Merics, který se čínskému hospodářství podrobně věnuje.
Výstavba jaderné elektrárny Chung-jen-che v čínské provincii Liao-ning (2012)
Šestý blok čínské jaderné elektrárny Fu-čching (22. prosince 2015)
Čína v posledních letech zahájila masivní výstavbu jaderných elektráren i na svém vlastním území. Podle odhadů OECD se během 25 let stane v této oblasti velmocí, která hravě překoná Spojené státy i Evropskou unii.
Zatímco v roce 2014 provozovali Číňané sedmnáct reaktorů, letos na jaře už jich mají 33. Pětiletý plán počítá s tím, že do roku 2020 bude v Číně elektřinu vyrábět celkem 88 jaderných bloků.
