Současné suché období je podle mluvčího ČHMÚ Petra Dvořáka s podivem, protože červenec obvykle bývá nejdeštivějším měsícem v roce. "Například v Krkonoších v tomto období napršelo pouze mezi 60 a 80 milimetry, což je hluboký podprůměr, přitom převažují stanice, kde nebyla ani kapička žádných padajících srážek," upřesnil Dvořák.
Sám pamatuje takto slunečný, suchý a bezoblačný červenec naposledy v roce 1983. Z toho pochází i teplota 40,2 °C, která až do loňska kralovala absolutním teplotním rekordům v České republice (o překonání letitého rekordu čtěte zde). Letošní červenec stejně jako ten z roku 1983 patří k nejsušším za posledních šedesát let.
Sucho má na svědomí rozsáhlá tlaková výše, která se usídlila nad britskými ostrovy a v posledních dnech se přesunula severněji nad Skandinávii, Severní a Norské moře. "V ní dochází k sestupu vzduchu, kvůli tomu se nevytvářejí mraky a srážky," vysvětlil meteorolog Josef Hanzlík.
Podle Dvořáka to není úplně typický scénář, kdy do Česka přichází suchý vzduch z východu kolem výše nad Dánskem a Pobaltím. "Ta výše nad britskými ostrovy a Severním mořem je v zásadě obyčejná, ale trvanlivá a rozsáhlá, je stabilní a vůbec se nehýbe," řekl iDNES.cz. Podobné rozložení vzdušných mas podle něj nastalo během zimy, tehdy to ovšem znamenalo prodloužení chladného období.
Zemědělci se obávají přetrvávajícího sucha
Část zemědělců nicméně suché počasí nyní ocení. "Prospívá v těch oblastech, kde momentálně probíhají žně," řekl iDNES.cz prezident agrární komory Jan Veleba. Mince má ovšem i druhou stranu: "Pokud vedra budou nadále přetrvávat, dá se očekávat velmi slabá sklizeň. Jedná se především o kukuřici, která už teď má měsíční zpoždění a brambory, které potřebují vláhu," doplnil Veleba.
Na Vysočině podle něj může dojít k tomu, že obilí nedozraje přirozenou cestou, ale zaschne. Zdali to do budoucna povede ke zdražení, zatím není jasné. "Určitý nárůst cen předpokládat můžeme, ale teď je brzy na to říkat definitivní závěry," mírní obavy Veleba.
Dobrou zprávou přitom je, že půda ještě není zcela vyschlá. I když podzemní vody ubývají, stav není kritický a vegetace zatím neusychá, přestože za letních dní je kvůli dlouhé době a vysoké intenzitě slunečního svitu největší výpar z rostlin.
Více než osmdesát požárů v lese za víkend
Napilno mají v posledních dnech také hasiči. Ti evidují nárůst požárů o 30 až 40 procent, přičemž přibývá zejména požárů v přírodním prostředí. Jenom za uplynulý víkend vyjeli hasiči celkem ke 168 požárům, z toho v 82 případech vzplanuly právě lesní a travní porosty.
Červenec a srpen dlouhodobě patří k měsícům, kdy hasiči likvidují nejvíc požárů. Pro srovnání - loni jich jenom v tomto období bylo celkem 749. Speciální opatření nicméně hasiči nechystají. "Standardně slouží tak, aby byli připraveni kdykoliv během co nejkratší doby zasáhnout," uvedla mluvčí generálního ředitelství hasičů Nicole Zaoralová.
Kolapsů z horka zatím nepřibývá
"Záchranná služba jezdí asi ke čtyřiceti kolapsům denně, takže průměr. K nárůstu kolapsů dochází především začátkem horkého počasí," uvedla mluvčí středočeské záchranné služby Tereza Janečková. "Pokud se teploty ještě zvýší, můžeme očekávat i další nárůst počtu kolapsů," dodala. Lidem proto doporučuje především dodržovat pitný režim.
Na pozoru by měli být i vodáci, ne každá řeka totiž je kvůli suchu sjízdná. Například na severu Čech lze jet Jizeru jen na dolním toku z Malé Skály, řeku Ploučnici pak z Mimoně.
Bez potíží sjízdná je naopak Lužnice na všech třech úsecích (ze Suchdola, z Veselí i z Tábora) a také Ohře, byť její dolní úsek je na hranici sjízdnosti. Sázavu lze jet až z Ledče či z Týnce. Vodní stav ve Vltavě nad Lipnem je hraniční, z Vyššího Brodu se zatím dá jezdit bez potíží, uvádí web Raft.cz.
Suchá a horká vlna bude podle meteorologů s největší pravděpodobností zakončena až v samém závěru měsíce, kdy se očekávají silné bouřky s lijáky.
