Nejdřív pozitiva. "Od neděle jsme díky tropickým teplotám konečně překonali hranici dvou tisíc návštěvníků za jeden den. Už teď víme, že nám přišlo celkem tolik lidí jako loni za celý červenec," zhodnotil ve středu za jihlavský Vodní ráj mluvčí Martin Málek.
Ve střední části kraje nepršelo už dva týdny. Loni liloPodle meteorologa Petra Münstera se v červenci srážky ve formě přeháněk a bouřek vyskytovaly pouze v prvních dnech. "Střední část Vysočiny měla neměřitelné nebo velmi malé úhrny, proto se zde dá říct, že sucho - tedy bezesrážkové období - trvá od 7. července. V ostatních oblastech od 10., respektive 12. července," zjistil muž z Českého hydrometeorologického ústavu. Vloni byla podle Petra Münstera situace úplně jiná. "To se od 1. do 25. července objevil pouze jeden den beze srážek, jinak se alespoň někde vyskytovaly srážky každý den. Proti loňsku je tedy posledních čtrnáct dní na Vysočině rozhodně velmi suchých," konstatoval meteorolog. Déšť očekávají meteorologové ve čtvrtek. "Místy přeháňky, ojediněle i bouřka," uvedli v předpovědi pro Vysočinu. Zítra a pozítří má být opět jasno nebo polojasno a "tropy". V sobotu by mohlo být v kraji až 33 stupňů Celsia. "Ve středu byl ve Vatíně vyrovnaný teplotní rekord platný pro 24. červenec. Bylo tam 29,6 °C," dodal Petr Münster. Historické maximum pro 24. červenec je z roku 1988, kdy v Moravských Budějovicích naměřili 35,2 stupně Celsia. |
A negativa? Podle prezidenta agrární komory Jana Veleby bude mít červencové sucho a horko vliv třeba na úrodu brambor. "Jestliže to bude pokračovat, bude sklizeň brambor nízká a rozhodně to ovlivní jejich cenu," řekl Veleba.
Zasaženy budou také další plodiny či rostliny, které při dlouhodobém suchu zasychají. Nepříznivý vliv můžou mít vysoké teploty bez srážek i na úrodu plodin, které se sklízí později, například slunečnici, kukuřici nebo pícniny.
"Nyní je těžké odhadnout, jak se to projeví, ale třeba výnos u brambor může být i o pětinu nižší," sdělil ředitel brodského Výzkumného ústavu bramborářského Jaroslav Čepl.
Vinaři čekají rekordní úrodu. Ale...
Na sádecké vinici, jediné oficiální na Vysočině, letos očekávají rekordní úrodu, protože jarní podmínky byly výborné. Je tu však i jedna hrozba - houbová choroba révové padlí. K jeho šíření napomáhá současné suché počasí s ranní intenzivní rosou.
"Hrozny jsou jak posypané moukou, to tady snad nepamatuju, na Slovácku je toho ještě víc než u nás, tam jsou z toho hodně nešťastní," řekl spolumajitel vinařství Lubomír Lampíř.
Na houbovou chorobu platí razantní postřiky. "Jinak bobule hroznů popraskají, obsah vyteče a úroda je pryč," doplnil Lampíř.
Teplé a suché počasí nahrává požárům v přírodě. Od pondělí minulého týdne do středy zasahovali hasiči na Vysočině u čtrnácti požárů travních nebo lesních porostů. V úterý likvidovali hned tři požáry lesní hrabanky. Ten největší u Koněšína hasil také policejní vrtulník.
Na požářišti hasiči našli zbytky po ohništi, které bylo ohraničeno pár kameny. Požár tak zjevně zapříčinila lidská nedbalost.
Požáry z minulých dní za sebou nezanechaly výrazné majetkové škody, nikdo nebyl zraněn.
Pokud jde o náhradní dodávky vody, tak ty zatím nejsou nutné.
"Spodní voda je dost vysoko, byť je půda na povrchu proschlá. Lidi si třeba objednávají jednorázovou dodávku vody do bazénů, ale kvůli vyschlé studni se zatím nikdo neozval," konstatoval také Antonín Vláčil z třebíčské divize Vodárenské akciové společnosti.
"Nedokážu odhadnout, jak dlouho by muselo sucho trvat, aby cisterny s pitnou vodou byly potřeba," reagoval ředitel brodských Vodovodů a kanalizací Jan Kadlec.
Hlásný bod meteorologů na řece Jihlavě v Bransouzích zapisuje "sucho" - to znamená, že korytem protéká minimum vody. Ve středu ráno tam měla hladina pouhých 19 centimetrů. Za sucho se zde považuje úroveň do 30 centimetrů.
V obci však mají vodovod a vlastní zdroje vody, takže problémy nejsou. "Tady už dlouho nespadla ani kapka deště," řekla starostka Bransouz Jana Fialová.
Přečerpávací vodní elektrárna (PVE) Dalešice snižuje odtok. Přitom před měsícem hrozily povodně a horní jezero přehrady téměř přetékalo. Tehdy museli dokonce dva dny upouštět čtyřicet kubíků vody za vteřinu, dnes vodu musí zadržet a upouštějí jen dva kubíky za sekundu. Takový je i přítok.
"Vodu musíme zadržet, protože ji primárně potřebují k chlazení Dukovany," řekl vedoucí provozu PVE Josef Blaha.
