Suché řeky urychlují globální oteplování, spouštěčem jsou přívalové deště

  18:00aktualizováno  18:00
Vědci nedávno přišli s překvapujícím zjištěním. Vysychající toky jsou nejen důsledkem klimatické změny, ale samy mohou k ohřívání planety dramaticky přispívat. Jsou totiž zdrojem skleníkových plynů, kvůli nimž se ze Země hůře uvolňuje teplo, a dochází tak k oteplování. Na nové studii se podílel i tým českých vědců.

Vyschlé Labe v Ústí na snímku z 19. července 2018 | foto: Ondřej Bičiště, MF DNES

„Chtěli jsme vyčíslit, o kolik naroste celkový objem oxidu uhličitého z celosvětové říční sítě, když do něj započítáme i vysychavé toky. Dospěli jsme k závěru, že to může být až o 152 procent více,“ představuje výsledky hydrobiolog z Masarykovy univerzity v Brně Petr Pařil. Na studii spolupracovali vědci z celého světa, Pařil vedl český výzkumný tým. 

Vědci tedy zjistili, že se z vysychajících koryt může uvolňovat větší množství oxidu uhličitého než z vod, které permanentně tečou. Doposud totiž všechny studie zkoumaly jen tyto nepřetržitě tekoucí vody. Případně docházely k závěru, že podíl emisí skleníkových plynů z vysychavých toků je zanedbatelný.

„Mohlo se proto zdát, že vysycháním koryt oxidu uhličitého ubývá a my si tak můžeme dovolit více emisí z průmyslu nebo zemědělství. Tak to ale není,“ upozorňuje vědec. Právě nastavení emisních limitů v průmyslu je jedním z důvodů, proč hydrobiologové stav říční sítě sledují.

Stav řek během letošního léta

Problém však není v suchém korytě jako takovém. Oxid uhličitý se začne uvolňovat v momentě, kdy se koryto opět zaplaví. Typicky přívalovým deštěm. Uvolňování emisí způsobují bakterie, které se po zaplavení vodou rychle aktivují a rozloží v korytě nashromážděné větve, listí, rostliny nebo další materiál.

Extrémní sucha trápí Česko už čtvrtým rokem. „Ve srovnání s dlouhodobým průměrem pro měsíc září je teď Vltava v Českých Budějovicích na 44 procentech svého průtoku. A evidujeme, že některé drobné potoky úplně vyschly. To je případ třeba Ratiborského potoka nebo přítoku Berounky – potoka Klíčava,“ vyjmenovává příklady vysychajících toků mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán.

Odborníci z projektu Biosucho, který mapuje toky ohrožené vyschnutím, zjistili, že v Česku hrozí vyschnutí zhruba třetině menších toků. Právě potoky a menší říčky – nikoli velké řeky – přitom tvoří většinu říční sítě v Česku.

Česko jako Středomoří

Výzkumníci v čele s Pařilem měřili hodnoty emisí v povrchových vodách v Bílých Karpatech, Hostýnských vrších či na Znojemsku. Tyto oblasti si vybrali hlavně proto, že jižní a východní Moravu dlouhodobě sužuje sucho nejvíce. 

Celkově se na studii kromě českých vědců podíleli experti z dalších 22 zemí ze šesti kontinentů. Závěry letos publikovali v prestižním přírodovědeckém časopise Nature Geoscience. 

Vysoké hodnoty emisí naměřili vědci ve vyschlých korytech pouštních toků, což bylo pro ně samé překvapením. Spočítali, že jedním zaplavením takového toku z přívalového deště, v němž se organický materiál kumuloval několik let, může zvýšit objem emisí celkově z říční sítě až o 10 procent. 

Česko se lépe připraví na nedostatek vody, vzniknou komise pro sucho

Jako vzorky pro mezinárodní studii hlavní výzkumné laboratoře IRSTEA ve francouzském Lyonu posloužily větve, listí nebo rostliny sesbírané v suchých korytech, a to z toků z celého světa. Pařil nicméně poukazuje na to, že vysychání toků není nic neobvyklého. Napříč světem vysychavé toky dokonce převažují. Teď jich však přibývá.

„V naší zóně mírného klimatu panuje obecná představa, že je to něco nepřirozeného. V potoce by přece měla být voda. Avšak říček a potoků, které historicky nikdy nevyschly, je spíše menšina,“ doplňuje vědec. Česko se tak podle něj přibývajícími vyschlými toky může do budoucna začít podobat středomořským státům. 

Organismy z českých toků Pařil porovnává s těmi z francouzských vod. Jeho nejnovější zjištění ukazují, že tamní organismy jsou vůči suchu odolnější, protože ve Francii je sušší klima. 

„Zejména na jihu Francie existuje fenomén vysychání už dlouho a organismy jsou tomu přizpůsobené a dokážou se s ním vyrovnat. U nás je vysychání toků v takovém rozsahu poměrně nové, takže je to někdy o náhodě, který organismus v potoce přežije,“ říká.

Mizení ryb, raků i perlorodek

Pařil teď sleduje vliv vysychání na organismy, které ve vodě žijí. Nejen na ryby, ale především na vážky, jepice a chrostíky, které – jak s úsměvem poznamenává – mohou lidé znát z Ferdy Mravence. 

Zvláště ryby suchem trpí značně. Ve zbytkových tůních mají jen málo kyslíku, kvůli čemuž hromadně hynou. Dokonce v důsledku dlouhodobého stresu někdy nepřežijí ani to, když je někdo z vody vyloví a vrátí zpátky do vody.
Výsledkem několikaletého vysychání může být dokonce to, že některé organismy z toků úplně zmizí. Kromě ryb se to týká třeba raků a škeblí. 

„Je to příklad chráněné perlorodky. Vyskytuje se kromě Šumavy v několika potocích na Ašsku, které však vysychají. Ochranáři je proto musí přenášet do zavodněných úseků, aby jejich populace vůbec přežily,“ uzavírá Pařil, jenž se této problematice věnuje dlouhodobě.

Česko potřebuje pět nových přehrad, řekl bioklimatolog v Rozstřelu (05/2018)


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Chladnokrevně zastřelil čerpadlářku, aby mohl uloupit deset tisíc korun

Policie zveřejnila záznam z kamery v čerpací stanici na Mělnicku, na kterém...

Čerpadlářka Jana umyla dva stojany na pumpě Radius v Podhořanech na Mělnicku a vešla zpátky do benzinky za pult. Na...

Stát proti žumpám. Úřady budou rozdávat pokuty a přibude papírování

Válku kempů poznal na vlastní kůži i řidič fekálního vozu.

Od ledna začne platit novela vodního zákona, která má změnit ledabylé nakládání s odpadní vodou. Majitelé domů budou...

Demonstrace žlutých vest v Paříži i Bruselu. Policie zatkla stovky lidí

Demonstranti ve žlutých vestách se navzdory zákazu sešli na hlavní pařížské...

Ve Francii vypukly v sobotu další násilné protesty. Policie v centru Paříže nedaleko bulváru Champs-Élysées proti...

Nemocnici obsadila policie. Taxikář oznámil, že tam vezl vrahy čerpadlářky

Heliport ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové.

Zásahová jednotka, policisté v civilu i běžné hlídky ve čtvrtek dopoledne prohledávali Fakultní nemocnici v Hradci...

Druhá světová válka a holokaust neexistují. Norsko reformuje školství

Vězni z pobočného tábora Ebensee (byl součástí Mauthausenu) po osvobození...

Norská konzervativní vláda chce v plánované školní reformě vynechat z osnov velkou část sociálních věd a historie,...

Další z rubriky

Babiš zůstává v registru StB, štrasburský soud odmítl žalobu na Slovensko

Český premiér Andrej Babiš hovoří 16. listopadu 2018 v Bruselu s novináři po...

Evropský soud pro lidská práva odmítl žalobu českého premiéra Andreje Babiše na Slovensko ve sporu o evidenci ve...

Česko a Francie snídají společně, akce mají podpořit disidenty ve světě

Praha 11.12.2018, 30. výročí snídaně francouzského prezidenta Françoise...

Po celém světe Česko a Francie pořádají snídaně s místními bojovníky za lidská práva a demokracii. Záminkou je třicáté...

Zeman podepsal zákon pro chudé. Místo poukázek dostanou znovu peníze

Ilustrační snímek

Úřad práce bude některým skupinám chudších lidí dávat příspěvek na živobytí opět výhradně v penězích, poukázky pro ně...

Najdete na iDNES.cz