Pro ilustraci hloubky deficitu nyní tým vědců odhadl klimatologickou vodní bilanci, tedy rozdíl mezi úhrnem srážek a výparem, tzv. evapotranspirací. Nejhůře podle nich vychází v nejsušších oblastech Česka, tedy na jižní Moravě a v severozápadních Čechách.
Zároveň vědci tuto bilanci porovnali s dlouhodobým průměrem mezi lety 1961 a 2000. Dospěli k závěru, že voda posledních pět let chybí v tomto srovnání především v horských a podhorských oblastech, přestože v horách je vodní bilance stále pozitivní. ČTK to za vědecký tým řekl Miroslav Trnka.
„Ještě v roce 2018 jsme si mohli říkat, že na tom se suchem nejsme tak špatně jako v 90. letech, kdy se dovážela voda do řady obcí v cisternách. Nyní už je sucho horší než tehdy, jen se zatím neprojevuje tak extrémně, protože od té doby klesla denní spotřeba na osobu ze zhruba 140 na 90 litrů,“ řekl Trnka.
Vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a Mendelovy univerzity v Brně zahrnuli do výpočtů nejen úhrn srážek, který je za posledních pět let také deficitní, ale také výpar. I kdyby totiž padaly průměrné srážky, kvůli vyšším průměrným teplotám než v minulosti se více vody z krajiny odpaří.
Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2010
Průměrný deficit srážek se za pět let (od roku 2015 do konce dubna 2020) pohybuje celostátně na úrovni zhruba 400 milimetrů. Aby však byla vodní bilance stejná jako v období 1961-2000, byl by jich potřeba dvojnásobek.
Na jihu jižní Moravy, jedné z nejsušších oblastí Česka, chybí za pět let až 1 700 litrů na metr čtvereční do vyrovnané bilance a 600 litrů do obvyklého stavu. Podobně špatně jsou na tom severozápadní Čechy a zbytek jižní Moravy.
„Posun vodní bilance proti průměru však není v těchto regionech až tak velký, protože se jedná o už tak relativně suché oblasti, kde ročně naprší kolem 450 milimetrů. Zjednodušeně už se nedá s deficitem jít o moc níže. Mnohem větší rozdíl proti průměru je na horách. Vodní bilance je zde sice i nadále pozitivní, ale dříve zde přebývala voda o stovky litrů na metr čtvereční ročně. To znamená, že vody, která odtud odtekla do níže položených částí republiky, už není tolik. Takto jsou velmi postižené pramenné a zalesněné oblasti, například Českomoravská vrchovina,“ uvedl Trnka.
V řekách chybí voda. Sucho letos může přijít dřív, než je obvyklé |
Okresy, v nichž je bilance posledních pěti let nejvíce odlišná od průměrné, jsou Jablonec nad Nisou, Semily a Trutnov. K průměrné hodnotě zde za pět let chybí kolem 1 300 milimetrů srážek.
Trnka také zdůrazňuje, že za takové sucho nemohou čeští zemědělci, jejich nakládání s půdou ani podoba naší krajiny, ač není zdaleka v ideálním stavu. Připomněl tak názor často zmiňovaný ve veřejné diskusi.
„Sucho momentálně panuje ve velké části střední Evropy. Důvodem je klimatická změna, která mění cirkulaci v atmosféře,“ řekl Trnka. Mnohem častěji se objevují situace, které brání průniku vlhkého oceánského vzduchu ze západu. „Epizody sucha ve střední Evropě měly dosud vždy naštěstí i svůj konec, nicméně měnící se klima zčásti vysvětluje, proč tato epizoda neskončila po třetím či čtvrtém roce jako v minulosti,“ uvedl Trnka.
ANIMACE: Takto vysychalo Česko od začátku roku:
