Prvním únorovým dnem začíná již šestý ročník kampaně Suchej únor, kterou pořádá iniciativa Liga otevřených mužů spolu s klinikou adiktologie a Státním zdravotním ústavem. Do loňského ročníku se zapojilo více než 5000 lidí.
Letošní kampaň provází zveřejnění průzkumu agentury Nielsen Admosphere, který srovnává spotřebu alkoholu u českých můžu a žen. Ten zjistil, že zcela za hranicí rizikového pití je v České republice zhruba dvacet procent mužů a pět procent žen. Dohromady jde o více než desetinu Čechů, tedy přes milion lidí.
Na hranici rizikového pití se navíc pohybuje dokonce 51 procent mužů a 44 procent žen.
Následky nezřízeného pití stojí Čechy ročně 16 miliard korun
„To jsou ohromná čísla, ačkoli nejsou překvapivá a korespondují s jinými studiemi. Pití alkoholu u nás prostě není jen široce tolerované, je považováno za součást národní identity a kultury,“ vysvětluje Michal Miovský z Kliniky adiktologie 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice.
Po Novém roce přibylo obětí domácího násilí. Spouštěčem je stres i alkohol |
Čeští muži podle něj patří ve spotřebě alkoholu ke světové špičce. Podle Světové zdravotnické organizace vypíjí ročně téměř trojnásobek světového průměru. To je problém i proto, že se společenské náklady nadměrného pití, tedy například s ním spojené prostředky vynaložené na zdravotní péči či sociální podporu, u nás odhadují na více než 16 miliard korun ročně.
„Suchej únor je tu proto, abychom si na jeden měsíc dali od alkoholu odstup. Díky tomu máme možnost poznat, jak na tom s pitím vlastně jsme. Smyslem akce je naučit se konzumaci alkoholu vědomě regulovat a změnit zaběhané návyky,“ říká psycholog Martin Jára, ředitel Ligy otevřených mužů.
K akci je možné přihlásit se na facebooku nebo na www.suchejunor.cz. Přidat se mohou muži i ženy.
Nejčastěji si přihnou ti, co mají vše, nebo naopak téměř nic
Ve zmíněném průzkumu, jenž spočíval v jednoduchém adiktologickém testu, který bere v úvahu množství vypitého alkoholu i frekvenci pití, dopadli nejhůře svobodní muži z velkých měst, ve věku 18 až 24 let.
Svou roli hraje také společenský status. Lidé, kteří jsou výše na společenském žebříčku, pijí v průměru více rizikově, než ti, kteří jsou v jeho průměru nebo blíže jeho opačnému konci. Nicméně oba konce tohoto žebříčku jsou si víceméně podobné – tedy jsou více rizikové než lidé blíže k průměru příjmů.
