Problémům se Brazílie kdysi dávno snažila vyhnout tím, že své největší město napojila na dva velké vodní zdroje – nádrže Cantareira a Alto Tiete. Ani ty však dnes už nestačí. Podle posledních údajů se zásoby vody v těchto přehradách aktuálně pohybují na šesti až patnácti procentech jejich kapacity. Tyto údaje brazilští vodohospodáři navíc hlásí po období dešťů.
Průzkumy ukazují, že problémy s dodávkami vody trápí až 71 procent obyvatel Sao Paula. Na území celé Brazílie se letos s problémy s pitnou vodou setkalo 36 procent obyvatelstva, uvádí server Wall Street Daily.
Mnozí obyvatelé Sao Paula si stěžují, že výpadky v dodávkách se stupňují. Bez vody jsou často i více než půl dne, někde voda teče jen několikrát za týden.
Někteří lidé začali budovat vlastní studny a improvizované systémy, které svádějí dešťovou vodu ze střech do zásobníků. Školy zakázaly žákům používat vodu při čištění zubů. Obědová menu nově opanují sendviče, které nahradily větší jídla. Důvod? Není po nich potřeba mýt nádobí. Úřady se rozhodly odměňovat ty, kteří se snaží vodou šetřit. Chronické „plýtvače“ čekají pokuty, píše server The Independent.
Nedostatek vody se promítne i v energetice, protože Brazílie je ze 70 procent závislá na vodních elektrárnách. Pokles hladiny v přehradách se tedy dříve či později projeví výpadky proudu. Brazilci stále pamatují rok 2001, kdy produkce elektřiny kvůli suchu poklesla o pětinu.
Mizerné vodovody a mizení deštných pralesů
Vodní krize má řadu příčin. Podle The New York Times je tou největší úděsná kvalita brazilských vodovodů, ve kterých se ztrácí obrovské množství pitné vody ještě předtím, než doteče k lidem. Ochránci životní prostředí upozorňují, že nezanedbatelnými faktory je také znečištění řek Tietê a Pinheiros či devastace lesů a mokřadů, které v minulosti zadržovaly dešťovou vodu.
Kácení deštných pralesů se zpomalilo, tvrdí Brazílie. Ochránci nevěří |
V širším měřítku je současná situace výsledkem kácení deštných pralesů, které vede ke změnám mikroklimatu. Na vykácených oblastech se mnohem více ohřívá půda, do atmosféry se neodpařuje dostatečné množství vody, což ovlivňuje množství srážek nad celou Jižní Amerikou.
Vykácené plochy také nedokáží zadržovat vodu v případě přívalových dešťů. Ta proteče půdním profilem a způsobuje záplavy. „Když prší, prší příliš. Když je sucho, je příliš sucho. Klimatické změny dorazily,“ dodává k současné situaci guvernér státu Sao Paulo Geraldo Alckmin.
„Situace kolem dodávek vody je kritická. A bude ještě mnohem horší, pokud bude i nadále pokračovat teplé počasí s nedostatkem deště. Nemáme také připraveny efektivní technické opatření,“ uvedl Mario Thadeu Leme de Barros, vedoucí Katedry životního prostředí a vodohospodářského inženýrství na univerzitě v Sao Paulu.
OBRAZEMTady všude byl amazonský prales   |
Za pravdu mu dává i expertka na dodávky pitné vody z brazilské organizace Instituto Socioambiental Marússia Whately. „Jsme svědky bezprecedentní krize v oblasti dodávek vody v jednom největších průmyslových světových center. Kvůli devastaci životního prostředí a politické zbabělosti nyní miliony lidí ze Sao Paula očekávají, kdy dojde voda,“ uvedla pro server The Guardian.
Varování před plošnou hrozbou jsou důležitá při hledání technických opatření, obyčejní lidé však řeší mnohem praktičtější problémy. „Představte si, že jste tři dny bez vody a snažíte se udržet byznys alespoň v základních hygienických podmínkách. Tohle je Brazílie, kde politici s lidmi nakládají hůře než se psy,“ stěžuje si 51letá Maria da Fátima Ribeiro, která vlastní bar na předměstí Sao Paula.
