Substituční léčba, při které je původní droga nahrazena lékařsky předepsanou látkou s podobnými účinky, ale menšími riziky, se v Česku používá při léčbě závislosti na heroinu (bývá nahrazován metadonem). Loni ji podstoupily přes dva tisíce lidí. Stále ale chybí náhražková léčba pro uživatele pervitinu, přestože tvoří zhruba 70 procent drogově závislých.
„Český drogový trh je na rozdíl od jiných evropských zemí, ve kterých převládá závislost na heroinu, zaměřen na pervitin a já cítím, že toto je jedna z revolučních možností, jak zásadně změnit drogovou scénu i přístup k léčbě,“ uvedl na středeční tiskové konferenci národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.
V ČSSR pomohl probudit pervitin, teď feťáky léčí. Pustili jsme džina, říká |
Odborníci na protidrogovou problematiku se shodují, že zavedení substituční léčby závislým na pervitinu výrazně pomůže. Nyní proto u nich zjišťují, jak mají velkou motivaci se do substituční léčby zapojit. Léčba by měla ideálně vést až k úplné abstinenci.
„Běžně dnes léčba závislosti na drogách vypadá tak, že uživatel drog nastoupí na detox, poté pokračuje v ústavní nebo ambulantní formě léčby... Ne u všech to funguje, ne všichni jsou k tomu motivovaní. A u těch, u kterých to nefunguje, by právě substituční léčba měla svůj smysl,“ uvedl psychiatr Jakub Minařík.
Mezi její výhody podle Romana Gabrhelíka z kliniky adiktologie Univerzity Karlovy patří lepší sociální fungování, lepší zvládání příznaků spojených s abstinencí či vyšší šance na dlouhodobé uzdravení. Náhražková léčba by navíc měla státu ušetřit peníze. Léčba jednoho drogově závislého totiž stojí stát ročně okolo jednoho milionu korun.
Větší šanci mají pravidelní uživatelé
Podle Gabrhelíka existují dva typy pacientů, kteří nějakým způsobem reagují na náhražkovou léčbu. První z nich užívají drogy nárazově ve vysokých dávkách, které je „nakopnou“ na několik dní, a když jim dávka dojde, jsou unavení. Ti druzí potřebují drogy ke každodennímu fungování a berou je pravidelně.
„Zjistili jsme, že lépe reagují na léčbu ti, kteří používají drogy pro každodenní fungování než ti, kteří je užívají nárazově. Substituční preparát neumí nahradit sjetí, je pomůckou v tom, aby lidé mohli normálně fungovat a chodit do práce,“ uvedl Gabrhelík.
Odborníci nyní chtějí nechat zpracovat klinickou studii na účinnost léčiva a následně léčbu zavést. Zatím ale není jasné, jaká látka by mohla pervitin nahrazovat, ani kdy by se s tím mohlo začít. Jen zpracování samotné studie trvá zhruba dva roky a zatím na ni nejsou peníze. Vobořil uvedl, že dřívější žádosti o grant na studii nebyly úspěšné. Loni odhadoval, že by bylo třeba asi 15 milionů korun na tři roky.
Experti také zvažují spolupráci s farmaceutickými institucemi, které by nechaly pacienty užívat omezené množství léčiv, a lékaři by tak mohli zkoumat, jak na ně substituční léčba působí.
Pervitin je v Česku už přes 40 let
V Česku se začal pervitin užívat v 70. letech minulého století. Tenkrát se drogy vyráběly výhradně v domácích kuchyňských laboratořích a byly určeny malým skupinám odběratelů. Od roku 2000 vznikaly organizované, často vietnamské skupiny, které začaly pervitin vyrábět ve velkém.
Závislých na pervitinu bylo loni v Česku zhruba 34 tisíc, což je vzhledem k celkové populaci jeden z nejvyšších počtů v EU. Podle Vobořila je přesto drogová scéna poměrně stabilizovaná - nejsou zde větší organizované skupiny výrobců ani rozšířená infekce HIV. „Je to díky včasnému záchytu, síti kontaktních center a programů, které umožňují včasnou intervenci klientů,“ uvedl.
