ČTĚTE TAKÉ:
Na vysněnou školu mě nevzali
Jenže v Česku si o takovém uspořádání můžeme zatím nechat jen zdát. Vysoké školy zájemce o studium kvůli nedostatku míst stále odmítají.
Tak třeba loni o přijetí na univerzity usilovalo 130 900 zájemců. Do prvních ročníků však mohlo nastoupit jen 80 tisíc z nich.
Politici mají před volbami pro občany špatnou zprávu. Komunisty problém zjevně netrápí: ve svém programu píší, že míst na školách už je prý dost. Sociální demokraté chtějí zvyšovat kapacity škol už jen trochu – tak, aby v univerzitním studiu pravidelně pokračovala zhruba polovina devatenáctiletých.
Že jednou nastane doba, kdy bude moci každý studovat, co chce, slibují jen dvě strany: ODS a zelení. Háček je v tom, že k ideálnímu stavu hodlají dospět různými cestami, které se navzájem vylučují.
Občanští demokraté počítají s tím, že se místa na školách podaří výrazně navýšit díky zavedení školného, které by studenti spláceli až ve chvíli, kdy by začali pracovat a pobírali alespoň průměrný plat.
Zelení školné rezolutně odmítají. Lidovci proti němu pro změnu nic nemají, jenže zase říkají, že to, aby jednou každý studoval to, co chce, není reálné.
Politici se bojí o technické obory
To proto, že by o studenty přišly všechny technické školy, o které nebývá zájem. A přitom právě techniky potřebuje hospodářství.
Šestadvacetiletý Štěpán Kareš považuje tento postoj za nesmysl a na techniku se rozhodně hlásit nechystá. "Stát přece nemůže nikoho nutit studovat, co nechce," diví se návrhu stejně jako dvě třetiny z více než tisícovky lidí, které v průzkumu oslovil sociologický ústav.
Téměř polovině dotázaných (konkrétně 49 procentům) je také – na rozdíl od většiny politiků – jasná další věc: bez zavedení školného skutečně dál univerzity nafukovat nelze, protože stát na to nemá peníze.
Univerzity se přitom shodují, že i školné ve výši několika set korun měsíčně by umožnilo otevřít více míst.
