Analytici vycházeli ze strategických poznatků nasbíraných v posledních letech. Vyšlo totiž najevo, že se řídí podobně banálními principy jako normální firma.
Studie vznikly coby nezávislé projekty na americké vojenské akademii West Point. Autoři podrobili své analýze odtajněné dokumenty z archivu Pentagonu, jakož i důležité, ale Západu neznámé projevy islamistických ideologů.
Zabijáci s nemocenskou
Al-Kajda je prý oslabována personálními půtkami a spory o tom, jak využívat finanční zdroje. Řadoví členové mají nárok na patnáct dní nemocenské ročně, právo na dovolenou a dostávají plat asi sto dolarů měsíčně. Mají-li rodinu, smějí s ní strávit jeden týden měsíčně. Bezdětní se musí spokojit celkem s pěti dny volna za měsíc.
Zajímavé je, že podobně k věci přistupují i afghánští talibové. Stanice BBC přinesla před pár dny na svých internetových stránkách příběh osmadvacetiletého bojovníka, který po spojenecké invazi v roce 2001 uprchl do Pákistánu.
Tam pracoval v dolech, dokud nedostal nabídku, aby se vrátil a za 150 dolarů měsíčně – tři sta dolarů dostal za samotný návrat – bojoval proti technologicky nejvyspělejší armádě světa. "Mám kalašnikov a protitankovou střelu. Nesnažím se svrhnout režim, jen chci svou mzdu."
Vysvětlil, že bojovat musí sedm dní v měsíci, pak doma pomáhá rodině. Dalo by se říci, že oproti kajdistům mají tedy talibové volnější pracovní režim a vydělají si více. Jenže studie West Pointu jdou hlouběji a všímají si reflexe, k níž islamistické ideology nutí měnící se situace na bitevním poli.
Jarret M. Brachman a William F. McCants se ve svém eseji "Ukradený scénář Al-Kajdy" zaměřují zejména na Abú Bakra Nádžího, "vycházející hvězdu džihádistického hnutí", jehož ideovým vůdcem je Abú Katada, jordánský právník vězněný ve Velké Británii.
Oba muži vybízejí stoupence, aby studovali západní knihy o PR managementu, o vojenství a politické teorii. Jak zjišťují, Západ je nejbezradnější tváří v tvář trvalým malým bolestivým ranám.
Proto navrhují pumové útoky zejména na turistické lokality a ropná zařízení. Nic však podle nich nemůže povzbudit nábor nových džihádistů tak, jako to dokážou obrázky přímého střetu s Američany.
Teroristé pracují s médii
Přeskupování bezpečnostních sil pak povede k vytvoření mocenského vakua v odlehlých částech světa, kde se teroristé mohou usídlit coby síla schopná zavést pořádek.
Nádži varuje před mladými nadšenci toužícími útočit na nejprestižnější cíle. Každý atak je totiž nutné připravit po mediální stránce, aby Al-Kajda nedopadla jako egyptští džihádisté, kteří v 90. letech postříleli turisty v Luxoru, ale nedovedli vysvětlit, o co jim jde.
Vláda tak mohla účinně argumentovat, že chtěli zlikvidovat národní ekonomiku, a odradit mladé muže, aby se k hnutí připojili. Nestačí zkrátka jen bojovat, je nutné médiím poskytovat ideový návod, jak útoky interpretovat.
