"Školní část by kopírovala současný model maturit, kdežto státní část by představovaly jednotně zadávané a vyhodnocované testy," uvedla mluvčí úřadu a poradkyně ministra školství Vladimíra Al-Malikiová.
Přípravou testů, které budou zřejmě z matematiky, českého a cizího jazyka a všeobecného přehledu, pověřil úřad Výzkumný ústav pedagogický. "Předpokládáme, že státní část maturitní zkoušky bude zavedena v roce 2001 nebo 2002," potvrdila pracovnice ústavu Petra Rubánková.
Státní maturitní zkoušky jsou běžné například v Německu, Francii, Irsku či Velké Británii.
Jejich zavedení doporučili už před třemi lety též školští experti z Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, kteří považovali českou zkoušku za nedostatečnou záruku kvality středoškolského vzdělávání.
Na fakt, že v tuzemsku leží odpovědnost za maturity plně na středních školách, upozorňuje ve své srovnávací studii České vzdělání a Evropa i tým školských expertů v čele s Janem Kouckým. Podle nich se k takovému modelu přiklonily mnohé země střední a východní Evropy: "Reagovaly tak na příliš centralisticky spoutaný dřívější systém.
Nyní je ale tento model oprávněně kritizován, protože vede ke snižování náročnosti zkoušky.
Výsledky nejsou porovnatelné," tvrdí Koucký.
SONDA KONČÍ
Najít novou podobu maturitních zkoušek se resort snažil i v předchozích letech v rámci Sondy Maturant, kterou z pověření ministerstva školství organizoval Ústav pro informace ve vzdělávání (ÚIV). Jen v loňském školním roce se testování zúčastnili téměř všichni studenti čtvrtých ročníků.
Letošní třetí kolo však bude poslední: ministr školství Eduard Zeman se rozhodl projekt zastavit.
"Zkrátka nám vadilo, že se srovnávaly jen výsledky studentů navzájem. V sondě nebyl dán žádný pevný bod, vůči kterému by se porovnávalo," tlumočila Zemanovo stanovisko Al-Malikiová.
Podle ní je nutné napřed stanovit vzdělávací standard - optimální množství vědomostí, které by student měl mít. A teprve tímto standardem poměřovat znalosti středoškoláka prokázané u maturity.
Najít "standard" bude muset Výzkumný ústav pedagogický: "Z výsledků sond vyplývá, že bude velmi obtížné tento průnik v obsahu vzdělávání najít," podotkla Rubánková. "Jednou z možností je sestavit soubor požadavků, které bude muset splnit každý maturující žák nezávisle na typu střední školy a oboru studia. Teprve potom se bude státní částí maturitní zkoušky ověřovat, jak tento požadavek studenti splnili," řekla Rubánková.
SPOUSTA ZLÉ KRVE
Jak se na podobné experimenty tváří ve školách? Z reakcí na Sondu Maturant lze obecně vyčíst jedno: gymnázia se jednotným maturitám nijak zvlášť nebrání, střední odborné školy však projektu nefandí.
Vůbec se jim nelíbí, že by pro všechny typy středních škol měly být jedny a tytéž testy.
K nejostřejším kritikům patří například ředitel Střední průmyslové školy stavební ve Zlíně Svatopluk Sládeček, který chce na protest začátkem dubna dokonce držet hladovku.
Přání srovnávat pouze stejné typy škol vyslovila více než polovina kantorů oslovených v průzkumu, který loňského roku provedl Ústav pro informace ve vzdělávání. "Jenže to by pak už opět nešlo o jednotné maturity, tento požadavek je zřejmě nesplnitelný," komentoval už před časem přání kantorů ředitel ústavu Pavel Zelený.
BYLO VŠECHNO ŠPATNĚ?
Přestože vedení ministerstva téměř s ničím okolo Sondy Maturant nesouhlasí, ministr Zeman rozpočet ve výši zhruba osmadvaceti milionů korun pro letošní kolo testování podepsal. "Program byl naplánován už před lety jinou vládou - letos už to nejde zastavit.
Je v tom příliš mnoho smluv, příliš mnoho lidí," oznámila mluvčí.
Přípravné práce už začaly: "Na letošní sondu se vydala už velká částka peněz, již jsme oslovili školy," potvrdila koordinátorka projektu Zuzana Hadrabová z ÚIV. "Právě proto považuji negativní výroky z ministerstva za nešťastné. Teď nám totiž volá řada ředitelů. Říkají, že nevědí, proč by se toho měli účastnit, když to ani pan ministr nepovažuje za správné," posteskla si Hadrabová.
Petra Rubánková z Výzkumného ústavu pedagogického nepovažuje sondy za zbytečné. "Výsledky všech tří kol sondy nám pomohou odhalit rozdíly mezi výstupními schopnostmi žáků různých studijních oborů. A také jsme si vyzkoušeli, jak dokážeme takové rozsáhlé testování organizačně zvládnout." Každoročně totiž maturitní zkoušku skládá kolem sto tisíc žáků na více než patnácti stech školách.
