"Mne současná volba prezidenta nezajímá, nic nezmění. Ani ji nesleduji, protože mi ještě není osmnáct," vysvětlil svůj postoj "nevolič" Jára a spolužačka Irena s ním souhlasila. "Až budeme moct volit, sledovat to budu," tvrdila.
Většina jejich spolužáků ale prezidentské volby sleduje. Alespoň část z nich viděla buď celé, nebo alespoň kousky předvolebních debat v televizi a na internetu. "Chci vědět, kdo nás bude v zahraničí reprezentovat," poznamenala jedna ze školaček Sylva.
Při debatě se ukázalo, že ti deváťáci, kteří volili Schwarzenberga, mu dali hlasy proto, že je jim "celkem sympatický". Naopak Zeman dostal hlasy protestní. Volili ho ti školáci, kterým Schwarzenberg sympatický není. Zemana si už totiž dnešní školáci nepamatují.
"Přiznám se, já ho vůbec neznám. Schwarzenberg je známý z televize, vystupoval v debatách, je víc vidět," řekla Míša, která mu hlas dala, protože se o něm bavila s rodiči.
Když byl Zeman premiérem a vedl ČSSD, dnešní deváťáci ještě ani nechodili do školy. Poté, co žil roky v ústraní na Vysočině, tak byl pro třídu zcela neznámou osobností.
Politická příslušnost kandidátů školáky nezajímá
"Zeman je ale chytrý a uměl by nás reprezentovat, odpovídat na všechny otázky, měl by dobré poradce," přemítala Eliška.
Co naopak studenty vůbec nezajímalo, bylo, z jakých politických stran kandidáti jsou. Nebylo to pro ně podstatné. "Důležitější jsou názory a postoje prezidenta. Měl by být nadstranický, takže kam patří, není důležité," míní Sylva.
Pro deváťáky nicméně volba mezi Schwarzenbergem a Zemanem nebyla jednoduchá, protože jejich favoritem byl od začátku jednoznačně Vladimír Franz. "Kvůli tetování byl nejvýraznější," shrnula Lucka.
"Mně se nejvíce líbila Zuzana Roithová, je vznešená a elegantní," poznamenala k tomu Sylva.
Pro prezidenta je podle studentů nejdůležitější, aby byl spravedlivý, čestný a stál si za tím, co říká. "Měl by být neoblomný, neměl by se nechat strhnout od nějaké špatné politické strany," varoval Honza.
Studenti by změnili některé pravomoce
"Hlavně by měl umět naslouchat, co si většina lidí přeje. Amnestie byla úplně obráceně, nikdo ji nechtěl," připomněla Lucka.
Studenti se pak shodli, že amnestie by se měla změnit. Čtyři by ji z ústavy rovnou vyškrtli, 16 její rozsah výrazně omezilo, pouze tři by ji nechali tak, jak je.
Pokud by mohli nějakou pravomoc prezidentovi dát, měli návrhů několik. Tři by mu svěřili právo veta, jeden právo v krizi dát tisknout bankovky.
"To ne, ale když bude nouze, měl by nařídit, aby bylo víc peněz, aby stát nebyl v minusu, ale musel hospodařit vyrovnaně," míní Jára.
"Měl by nařídit, že se všichni společně musí umět domluvit a dohody také dodržovat, aby se stále neukazovaly jejich průšvihy," dodala Sylva.
