"Původně funkční podpatek doporučila změnit za vtipnou fantazii, která však funkční být nemohla. Poté mi však oznámila, že mým tématem byla funkční obuv. Konečnou verzi mi schválila jen pět dnů před termínem odevzdání prací," uvedla dále ve svém odvolání.
V tomtéž dokumentu obviňuje Krbcovou, že ovlivnila hodnotící komisi v její neprospěch. "Měly jsme spory, například proto, že nepracuji v ateliéru, ale doma. Já tam však mám mnohem lepší podmínky, spolehlivější stroj," říká Beata Kossová.
Vedoucí ateliéru designu obuvi Helena Krbcová se domnívá, že v případě Kossové jde o běžný postup v souladu s pravidly školy a o věc, která se týká pouze VŠUP. "Mé konkrétní výhrady proti práci Kossové nejsou veřejnou záležitostí. Toto není případ, ze kterého by bylo záhodno dělat senzaci. Jestli se hodláte zabývat každým pětkařem od deváté třídy základní školy, je to váš problém," odpověděla docentka Krbcová na otázku, jaké argumenty vznesla proti klauzurní práci Kossové. "Vy vůbec nemáte právo o tom psát, když o tom nic nevíte, to je celé," dodala vedoucí ateliéru.
V odvolání, adresovaném před několika dny rektorovi školy, vyjádřila Kossová názor, že za celou věcí je především osobní spor. "Nedokážu však pochopit, že by názorové neshody s vedoucí ateliéru vyřešilo ukončení mého studia," píše Kossová.
Tvrzení o osobním sporu však docentka Krbcová odmítá. "Ona prostě neplní své pracovní povinnosti. Nechodí do školy, má absence, nedostavuje se na konzultace. Tento semestr dostala podmínku, že musí odvést vynikající práci. Ale neodvedla ji. Já s ní nevedu žádný spor, je to prostě studentka, která se za pět let studia nedostala dál než do druhého ročníku," říká Krbcová.
"Já jsem nikdy neopakovala ročník ze studijních důvodů. V těch pauzách jsem pracovala v zahraničí na svém zdokonalování, studovala jsem literaturu, seznamovala jsem se s módními trendy ve světě," brání se studentka.
Student VŠUP Lukáš Kriško tvrdí, že ho spory s docentkou Krbcovou donutily před časem změnit studijní zaměření. "Existovala možnost přihlásit se do soutěže dotované tisíci librami. To není málo peněz. Soutěž byla otevřená, mohl se do ní přihlásit každý. Krbcová ji však zadala jako ateliérový úkol a sama vybírala práce, které se do ní přihlásí. Návrhy prací, které jsem chtěl dělat, smetla ze stolu, a když jsem byl nucen udělat, co mi zadala, nebyla s tím spokojena. Moji práci tedy do soutěže vůbec neposlala, což považuji za omezení svobody projevu," popisuje události před třemi lety Kriško. "V ateliéru s ní bylo nespokojeno víc lidí, tak jsem se pokusil sepsat proti ní petici. Nakonec ji podepsali jen dva lidé. Měsíc před koncem semestru se mnou pak Krbcová přestala komunikovat a všechny moje návrhy zamítala. Vůbec nevnímala práci, kterou jsem dělal. Podle mého názoru proto, že jsme se střetli. Nakonec jsem přestoupil do jiného ateliéru a tam problémy nemám," dodal student.
"Takové z kontextu vytržené nesmysly nebudu komentovat, pro mne jsou to uzavřené záležitosti. Lidé, kteří se cítí potrefeni, kolem sebe kopou," poznamenala ke Kriškovu tvrzení Krbcová.
Rektor Vysoké školy uměleckoprůmyslové Zdeněk Ziegler se domnívá, že argumenty v odvolání Beaty Kossové mají hlavu a patu. "Ona tvrdí, že nebyla uznána kvalita její práce. Je ovšem věcí učitele, jak to zhodnotí. Pro mne je do jisté míry podezřelé už to, že dvakrát opakovala ročník," řekl rektor. "Může se stát, že profesor už některého studenta nechce dál učit. V takovém případě studentovi nabídneme, zda by to nechtěl zkusit u jiného profesora," dodal rektor, který považuje ateliér Heleny Krbcové za velmi úspěšný. "Získávají ceny, mají sponzory, stáže. Nevím, nakolik je to zásluha Krbcové, ale předpokládám, že ona studenty k tomu úspěchu dovedla," dodal rektor Ziegler.
Beata Kossová hodlá v boji pokračovat. "Na studijním oddělení mi navrhli podat si přihlášku na jinou školu. Tady však jiná škola podobného zaměření není. Nepřipouštím, že bych udělala práci tak špatně, že bych si zasloužila nejhorší hodnocení. Ale i kdybych vyhrála, stejně se do ateliéru ke Krbcové nemůžu vrátit," řekla studentka.
