Jednání o umístění amerického radaru se nevedou podle demokratických principů, myslí si iniciátoři přípravného výboru demonstrace Jana Glivická, Lukáš Kantor a Petr Pick. Upozornit na to chtějí ve výroční den začátku "sametové revoluce", která před osmnácti lety svrhla totalitní komunistický režim.
"Chceme dojít na Národní třídu, kde bychom uctili památku studentů. Pak bychom pokračovali před Úřad vlády," řekla iDNES.cz Jana Glivická, studentka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a jedna ze signatářek iniciativy Ne základnám.
O trase pochodu ale není rozhodnuto. Městští úředníci o ní s organizátory stále jednají. "Průvod bude, ale musíme se dohodnout kudy," sdělil Pavel Štefánák z pražského magistrátu.
Bude to zkouška z demokracie, říká student
Datum a místo si studenti nevybrali náhodou. "Sedmnáctý listopad se stal falešným symbolem vítězství demokracie. Pro nás je symbolem boje za skutečnou demokracii, který ještě neskončil," vysvětlují svolavatelé demonstrace.
Doufají, že jejich akci podpoří alespoň někteří z politiků, bývalých studentských vůdců či disidentů, kteří by ve výroční den měli přijít zavzpomínat na místa událostí z listopadu 1989. "Teprve tam se ukáže, jak to s demokracií myslí vážně," míní Pick.
Studenti ale upozorňují, že nestojí o podporu všech revolučních vůdců. "Lidé jako Martin Mejstřík či Benda junior mohou za stav, v jakém dnešní Česko je," soudí třetí mluvčí výboru Lukáš Kantor.
Zástupci studentů si netroufají odhadnout, kolik lidí na Václavské náměstí přilákají. Stavbě radaru v Brdech je podle posledního průzkumu nakloněno 22 procent Čechů, 49 procent je proti.
