Migranti z Kobani si fotí selfie na hranicích Srbska a Maďarska. (5.září 2015)

Migranti z Kobani si fotí selfie na hranicích Srbska a Maďarska. (5.září 2015) | foto: Reuters

Studium zdarma, právní pomoc a výuka češtiny. Školy pomohou uprchlíkům

  • 802
Řada českých vysokých škol nabídla uprchlíkům různé formy pomoci včetně studia zdarma či právních konzultací. Výzva akademiků, aby Češi aktivně pomáhali při řešení problémů spojených s uprchlickou krizí, tak dostává hmatatelnou podobu. Kvůli mizivému množství uprchlíků v Česku však zatím není mnoho zájemců.

Jako první s nabídkou pomoci přišla na konci srpna Univerzita Karlova, když azylantům, kteří složí přijímací řízení, nabídla studium v angličtině a ubytování na kolejích zdarma.

„Myslím, že lidem, kteří získají status běžence, jsou v těžké životní situaci a přitom mají schopnosti studovat vysokou školu, bychom měli nabídnout možnost, aby se mohli vrátit do své země s vysokou kvalifikací. Nebo na druhé straně, pokud se nebudou moci vrátit a zůstanou v České republice, tak aby tu kvalifikaci mohli uplatnit zde,“ uvedl pro iDNES.cz rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

První uprchlíci by mohli začít na univerzitě studovat již letos, podle Zimy však lidé, kteří mají zájem zůstat v Česku, zatím většinou nemají vyřízený status azylanta. Jejich zájem proto očekává spíše v akademickém roce 2016/2017 (o nabídce UK čtěte zde).

Plán Univerzity Karlovy pochválila rektorka pražské Vysoké školy ekonomické (VŠE) Hana Machková, která prý v příštích týdnech hodlá bezplatné studium azylantů navrhnout rovněž děkanům fakult VŠE.

V Brně poskytnou právní konzultace. V Plzni budou učit historii

Pomáhat uprchlíkům v Česku chce rovněž Masarykova univerzita v Brně. Nabídku studia však její rektor Mikuláš Bek považuje spíše za předčasnou. „Myslím, že to je věc vzdálené budoucnosti. V této chvíli se zaměříme spíš na aktivní pomoc utečencům a na jejich aktuální potřeby,“ řekl Bek pro iDNES.cz s tím, že v budoucnu škola bude zvažovat i možnost bezplatného studia pro azylanty.

Ukrajinci na UK

Loni na podzim na Karlovu univerzitu nastoupilo patnáct ukrajinských studentů, kterým škola udělila Stipendium Václava Havla. To je určeno zahraničním studentům, jimž represe totalitních, autoritářských a nesvobodných režimů kdekoliv na světě ztěžuje nebo přímo znemožňuje studium (více čtěte zde).

V současnosti Masarykova univerzita pomáhá v přijímacím středisku pro žadatele o mezinárodní ochranu v Zastávce u Brna. „Chceme rozšířit nabídku pro Ministerstvo vnitra, která se týká právního poradenství, medicínských věcí, jazykové přípravy a tak dále,“ dodává Bek.

Západočeská univerzita v Plzni plánuje seznamovat azylanty, kteří chtějí zůstat v Česku, s místním prostředím. „Rádi bychom jim nabídli zdarma kurzy češtiny pro cizince, které dělá náš Ústav jazykové přípravy. Naše idea je taková, že jazykové kurzy budou spojeny s výkladem o místních reáliích a historii, abychom lidem opravdu pomohli se začleněním do společnosti,“ říká mluvčí Západočeské univerzity Kamila Kolářová.

Univerzita Palackého v Olomouci zase hodlá zřídit „trvalý humanitární tým“, který bude zajišťovat odborné poradenství či zdravotnickou a psychologickou pomoc. Rovněž Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích je připravena zapojit se do pomoci všem lidem prchajícím z válečných oblastí. „Považujeme to za naši samozřejmou morální povinnost, ostatně podobně jsme se zachovali i nedávno v případě ukrajinských zájemců o studium,“ sdělila mluvčí univerzity Dagmar Dvořáková.

Školy zatím vyčkávají. Uprchlíci se k nám nehrnou

Většina významných vysokých škol tedy projevuje lidem prchajícím z válečných oblastí vstřícnost. Zatím jsou však ve fázi vyčkávání, jak se situace vyvine, neboť Česká republika je v současnosti pro většinu uprchlíků pouze tranzitní zemí na cestě do západní Evropy. Podle ministra vnitra Milana Chovance za poslední tři měsíce požádalo Českou republiku o azyl pouze šedesát uprchlíků. Potenciálních studentů-azylantů tedy zatím není mnoho.

„Naše plány pochopitelně budou aktuální až v případě, kdy tu skutečně budou lidé, kteří v České republice chtějí zůstat a projeví o výuku zájem,“ podotýká Kolářová.

Již nyní na univerzitách studuje hrstka lidí z konfliktních regionů, kteří však do České republiky přišli již v uplynulých letech. Například na Univerzitě Karlově studuje dvanáct Syřanů, dva Afghánci a jeden Súdánec. Vysokou školu ekonomickou navštěvuje pouze jeden Afghánec. A západočeská univerzita má po jednom studentovi ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video