"Když mi vedoucí kolejí předávala můj nynější pokoj, říkala mi, že ho čtyři lidé přede mnou odmítli. Právě kvůli tomu, že si ho má předchůdkyně ve slabé chvilce vymalovala do nachova," popsala svou zkušenost Jana Muláčová, studentka Českého vysokého učení technického. "Vymalování mne stálo bednu primalexu, jeden váleček, který chytil tu purpurovou barvu a musel se vyhodit, a spoustu času a energie. Taky hodně nervů, protože předchozí nátěr byly nějaké vodovky," dodala.
Že by šlo o typický příklad, vyvrací vedoucí ubytovacího úseku ČVUT Stanislav Starý. "Kvalita našich kolejí je různá. Nejhorší jsou asi studentské ubytovny v Podolí, které se stavěly v padesátých letech. Ale naopak Masarykovu kolej jsme otevřeli předloni," popsal situaci na této vysoké škole.
I tak jsou koleje ČVUT většinou příliš staré a špatně vybavené. "V Evropské unii je minimálním standardem ubytování v buňkovém systému, tedy kdy mají dva pokoje společnou kuchyňku a sociální zařízení. Nyní máme asi sedmdesát procent pokojů bez vlastního sociálního zařízení," popsal Starý vybavení kolejí. "Jedna z rekonstrukcí ale nedávno skončila a další připravujeme do příštího roku," dodal k chystaným změnám Stanislav Starý.
Špatné zkušenosti mají i studenti bydlící na kolejích Univerzity Karlovy. "Bydlím na koleji Arnošta z Pardubic. Protože páté patro, ve kterém bydlím, vzniklo po přestavbě půdy, nemáme tady sprchy. Ty chybějí i v prvním patře, údajně kvůli pokojům pro hosty, které tam jsou. Jinak jsou sprchy v katastrofálním stavu a jen pro silné povahy," popsala svoje zkušenosti Veronika Klobasová, studentka 3. lékařské fakulty.
"Příčky mezi pokoji na Švehlově koleji vypadají víc než provizorně a omítka na nich opadává. Tenhle rok mne nahození zdí stálo patnáct set. Dříve jsme to řešili sádrou, ale ta dlouho nevydrží," řekl o své zedničině student Univerzity Karlovy Adrian Reichennberg .
Žádný z pracovníků Univerzity Karlovy se k této situaci nevyjádřil.
