Za jejich návrh se postavily i menší vládní strany KDU-ČSL a US. Smyslem zákona bylo něco naprosto pochopitelného a zdánlivě nepolitického: studenti si mají ve volném čase přivydělat.
Levice si myslí, že si přivydělat nemají. Najít pro to zdůvodnění, zejména pak levicové, je obtížné. Přesněji - žádné není. Je jen univerzální poučka: Zamítněte všechno, co přinese opozice.
Opozicí rozuměj dnes ODS, KDU-ČSL a US, přičemž část této nové opozice je stále ještě jakoby ve vládě, zatímco část bývalé opozice ve vládě naopak jakoby už je, i když Paroubek tvrdí, že ještě ne.
Tato krkolomnost dost dobře charakterizuje nynější politické poměry. Pro studenty to znamená, že si bůhvíproč brigády a přivýdělky budou obstarávat obtížně, protože jejich práce bude moc drahá.
Na to asi vládnoucí levice zareaguje pružně. Zabezpečí studentům nějaké zvýšení stipendií nebo tužky a kružítko zdarma. To je zcela v duchu vládní politiky, která sleduje předvolební cíl: lidé včetně studentů ať se o sebe nestarají, postará se o ně vláda.
Je to cíl staronový: čtyřicet let jej sledovala komunistická vláda. Když jsou komunisti už zas kusem těla u moci, objevuje se znovu.
Je to i cíl Paroubkův: sloužit lidu. Služba je to tvrdá: ochránit studenty před prací dá práci. A také to bude něco stát. Ale to už pracné není, protože daně se zvednou lehce a neviditelně.
Pro studenty to má také svou cenu: už v mládí se naučí, že stát se o ně postará a že na tu péči mají nárok i právo. Naučí se také, že mají socialisty s komunisty volit - nikdo jiný jim tu státní péči nezajistí. Znemožnění studentských brigád má hluboký politický smysl.
Poslanec Kraus si dokonce myslí, že studenti nemají na brigády vůbec chodit, protože se mají věnovat především studiu. Je to úvaha vtipná, sami sociální demokrati měli studenta práv Grosse brigádnicky zaměstnaného ve vládě v pozici ministra vnitra, ačkoliv se měl v té době soustředit na studium. Škoda, že mu to Kraus včas neřekl.
Věcný smysl aférky s brigádami studentů spočívá v tom, že jde o zanedbatelné daňové položky, že je vždy užitečné vést studenty k tomu, aby se sami starali a aby usilovali být co nejdříve nezávislí. Upevňuje se tak aktivní postoj k životu a sebevědomí.
Vysokoškoláci si často přivydělávají ve firmách, kam po studiu nastupují. Každý pochopí, že i toto má velký smysl.
Z hlediska politiky vlády jde o smysl opačný: nejdůležitější je, aby se lidé na vládu spoléhali. Sebevědomý a aktivní člověk není pro vládu zrovna potěšením.
Všeobecně lze říci, že vláda se snaží lidi řídit, vést je, regulovat a pak, když je přivede do závislého stavu, jim pomáhat (za jejich peníze).
Možná vláda upřímně věří, že tak je to správné. Spíš ale spoléhá na to, že lidé jsou ovce závislé na pastýři a jeho hlídacích psech.
