Fosilie masožravce druhu Carcharodontosaurus iguidensis jsou podle časopisu Journal of Vertebrate Paleontology staré 95 milionů let. Už roky ležely v chicagské laboratoři, kde čekaly na identifikaci.
Zlomky kostí, pocházejícími z pouště v Nigeru, se začal zabývat student bristolské univerzity Steve Brusatte, který je označil za opravdu fascinující.
Dinosaurus byl dlouhý třináct až čtrnáct metrů a vyšší než londýnský dvoupatrový autobus. Jeho lebka měřila okolo 175 centimetrů, obrovské čelisti skrývaly zuby velké jako banány.
"Poprvé byly ostatky dinosaura Carcharodontosaurus objeveny ve dvacátých letech dvacátého století, šlo o dva zuby, které se ale brzy po nálezu ztratily," upřesnil Brusatte.
"Další zlomky kostí objevili archeologové ve třicátých letech minulého století, ale byly zničeny během bombardování Mnichova v roce 1944. O dalších deset let později našli vědci v marocké poušti lebku dravého dinosaura a popsali ho jako Carcharodontosaurus saharicus," dodal.
Nově zkoumanou zkamenělinu pojmenoval Brusatte Carcharodontosaurus iguidensis podle oblasti Nigeru, kde byl objeven.
Kosti, které student zkoumal, našla v roce 1997 expedice vedená Paulem Seronem z univerzity v Chicagu. V té době bylo Brusattemu třináct, s fosiliemi se setkal až během studia na univerzitě.
"Období křídy, tedy doba před 95 miliony let, kdy Carcharodontosaurus iguidensis žil, bylo typické vysokou hladinou moří a nejteplejším klimatem v historii Země," popisuje Brusatte životní podmínky jednoho z největších pozemských masožravců. "Zdá se, že mělké moře rozdělilo Maroko a Niger a způsobilo evoluční rozdělení druhu Carcharodontosaurus."
Z období křídy se můžeme poučit i v dnešní době globálního oteplování, kdy stoupají hladiny moří a povrch planety se otepluje. "Takovému druhu ekosystému bychom se měli pečlivě věnovat, abychom lépe porozuměli změnám, které se v našem moderním světě dějí," poukazuje na paralelu s dneškem Brusatte.
