Počet obětí celé železné opony se odhaduje na tisícovku. "Předpokládám, že důkazy shromáždíme do konce roku," říká ředitel policejního Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Pavel Bret.
Pokud bude nakonec někdo odsouzen, bude to vůbec poprvé, kdy za tyto zločiny ponesou odpovědnost špičky komunistického režimu. Dosud totiž byli potrestáni jen řadoví pohraničníci. "Nevylučuji, že žije některý z odpovědných funkcionářů. Nechci ale předem nikoho obviňovat přes média," dodává Bret.
Velký tematický článek o snahách dostat strůjce železné opony před soudČtěte v sobotu, 16. 11.
MF DNES v počítačiMF DNES pro iPad a iPhone
Upozornil, že zločiny nejsou promlčeny a organizátoři jsou podezřelí z trestných činů obecného ohrožení či zneužití pravomocí, kde jim hrozí tresty i přes deset let vězení. "Pokud vyšetřující orgán shromáždí dost důkazů, jsme připraveni se jimi zabývat," říká dozorující státní zástupce Vladimír Hackl.
Hraniční zátaras, který bránil útěkům na Západ, byl složitým zařízením, které udržovaly v chodu stovky lidí. Jedním z těch, kdo se na tom z titulu funkce mohl podílet, je expremiér Lubomír Štrougal, který byl v šedesátých letech ministrem vnitra. V té době byla elektrická stěna ještě v provozu a umírali na ní lidé. Na otázku, zda o tom věděl, Štrougal neodpověděl. "Nebudu se vyjadřovat," řekl.
Policie už dříve zkoušela stíhat zakladatele železné opony Ludvíka Hlavačku, ale ten mezitím zemřel (o Hlavačkovi čtěte více zde).
V Německu byl však kvůli podílu na střelbě u Berlínské zdi poslán do vězení komunistický funkcionář Egon Krenz. Podnět ke stíhání organizátorů železné opony podala skupina lidí před pěti lety. Byli mezi nimi redaktor MF DNES Luděk Navara či hudebník Jaroslav Hutka.
