"Armáda po dlouhé době něco nechce, byla by chyba to nevyužít," řekl poslancům Stropnický těsně před tím, než jeho návrh postoupil do dalšího čtení. Definitivní hlasování o vojenském újezdu bude na některé z příštích schůzí.
Vojenský újezd Brdy je podle Stropnického nadbytečný. "Armáda využívala jen dvanáct procent jeho plochy," řekl ministr. "Týká se to zhruba dvou tisícovek občanů, kteří jsou kráceni na svých elementárních právech. Nemohou ani uplatnit majetky, které obývají," prohlásil ve Sněmovně Stropnický.
Proti zrušení vojenského újezdu jsou komunisté. Chtějí zabránit tomu, aby se tato oblast nekontrolovatelně "komerčně využívala". Výhrady má i ČSSD. "Bude o tom muset jednat ještě celá koalice," řekl Chvojka.
Předseda Sněmovny Jan Hamáček z ČSSD označil za nešťastné, že ministerstvo obrany zákon, který vznikl už za vlády Jiřího Rusnoka, z dolní komory nestáhlo. "V koaliční smlouvě je jasně napsáno, že strany znovu posoudí optimalizaci vojenských újezdů," řekl bývalý sociálnědemokratický stínový ministr obrany Hamáček, který je ze středních Čech.
Hamáčkův stranický kolega Václav Votava, který je z Plzeňského kraje, připustil, že emoce budí hlavně fakt, že vojenský újezd Brdy má být rozdělen mezi Středočeský a Plzeňský kraj. Středočeši by chtěli celé území. Votava zdůraznil, že v Brdech se nepředpokládá žádná developerská výstavba, měla by tam být chráněná krajinná oblast.
Pro zrušení brdského újezdu je armáda. Náčelník generálního štábu Petr Pavel souhlasí s tím, že rozsah újezdů přesahuje potřeby vojska.
"Ty peníze potřebujeme jinde. Zachování Brd by pro nás znamenalo zvýšené náklady, s nimiž už nepočítáme. Škrtem na konci loňského roku přišel resort obrany o 730 milionů korun ročně. Provozování Brd ročně vyjde zhruba na 70 milionů korun, ty prostředky bychom museli najít jinde, omezili bychom připravenost armády k obraně země," uvedl již dříve generál (více zde).
Ministr Stropnický navštívil 3. března 2014 újezd Brdy. Navrhuje jeho zrušení:
