Z rozhodnutí Kongresu se mělo počínaje rokem 1880 každých deset let provádět v USA sčítání lidu. Hned první, které se týkalo asi padesáti milionů lidí, urodilo obrovskou hromadu vyplněných formulářů se všemi podstatnými znaky obyvatelstva. Jejich manuální vyhodnocování tenkrát trvalo pěti stovkám lidí sedm let! Další cenzus zachránil syn německých imigrantů Hermann Hollerith (narozen 29. února 1860 v Buffalu, zemřel 1929), vystudovaný důlní inženýr, nastoupivší však do federálního statistického úřadu. Tam ho napadlo udělat do rubriček na sčítacím lístku místo psaného znaku pro "ano" - otvor. Pro toto "psaní" vymyslel děrovací stroj, ke "čtení" takto vyplněných lístků pak elektrický přístroj s kontakty, které po nálezu díry sepnuly obvod. Proudový impuls pak posunul elektromagnetické počitadlo o jeden krok. Do voleb 1890 bylo nasazeno třiačtyřicet těchto "hollerithů". Údaje o osmašedesáti milionech lidí vyhodnotily za čtyři týdny! Úspěšný vynálezce si roku 1896 založil firmu, po jejím sloučení se dvěma podobnými z nich roku 1911 vznikla IBM, dnes největší světový výrobce počítačů.
Zachráněn k zachraňování
25. února 1950 v Brookline (USA, stát Massachusetts) umírá George Richards Minot (narozen 1885). Po pětatřicítce se u něho projevila silná cukrovka a od smrti ho zachránil právě objevený inzulin. Znovuzrozeného doktora potom napadlo využít polozapomenutého a víceméně náhodného objevu (pes po velké ztrátě krve se při krmení játry zotavuje výjimečně rychle) a roku 1923 zkusil léčit zhoubnou chudokrevnost - nemoc tehdy smrtelnou - podáváním syrových jater. Výsledek se rovnal zázraku a vynesl Minotovi Nobelovu cenu. Dnes víme, že játra obsahují protianemický vitamin B12, nyní vyrobitelný biosynteticky.
Zapomenutý český Lesseps
26. února 1735 je ve Chvalšinách na Českokrumlovsku pokřtěn Josef Rosenauer (datum narození není známo, zemřel 1804). Z milosti vrchnosti se vyučil myslivcem na schwarzenberském panství; aby pak mohl studovat, musela ho jako nemanželské dítě legitimizovat sama Marie Terezie. Po absolutoriu na vídeňské technice kreslil mapy, stavěl cesty a meliorace, až konečně prosadil na tehdejší dobu šílenou myšlenku: umělý plavební kanál k dopravě kmenů z české strany Šumavy k Dunaji, a po něm do dřevalačné Vídně. Za stavbu ručil celým svým majetkem. Perfektně zvládl systém napájení z okolních toků a horských jezer i další úskalí, takže na jaře 1791 proplula desítky kilometrů dlouhým průplavem první várka dřeva. Do pěti let se náklady vrátily. Dnes je kanál v troskách.
Teoretik transplantací
28. února 1915 se v Rio de Janeiru narodil Brit Peter Brian Medawar (zemřel 1987). Vystudoval zoologii a medicínu v Oxfordu, během války se zabýval problémy špatného přihojování kožních štěpů popáleným vojenským letcům, což ho v první polovině padesátých let přivedlo až k objevu uměle vyvolané imunologické tolerance (nezávisle na něm ji objevil i český imunolog Milan Hašek). To mělo zásadní vliv na vznik moderní imunologie i na rozvoj transplantací.
První česká průmyslovka
10. února padl návrh, majitel panství jej přijal a 1. března 1835 je nedělní řemeslnická škola na Zbraslavi, první svého druhu u nás, otevřena. Sedmačtyřicet mistrů, tovaryšů i učedníků se tu vzdělává v počtech, měřictví, kreslení, mechanice a základech chemie, později i v zemědělství. Česky a zdarma, ti nejlepší dokonce dostávají po výročních zkouškách odměnu! V revolučním roce 1848 vezme tato pramáti průmyslovek za své. To už však budou existovat jiné, založené podle jejího vzoru.
Zachráněn k zachraňování
25. února 1950 v Brookline (USA, stát Massachusetts) umírá George Richards Minot (narozen 1885). Po pětatřicítce se u něho projevila silná cukrovka a od smrti ho zachránil právě objevený inzulin. Znovuzrozeného doktora potom napadlo využít polozapomenutého a víceméně náhodného objevu (pes po velké ztrátě krve se při krmení játry zotavuje výjimečně rychle) a roku 1923 zkusil léčit zhoubnou chudokrevnost - nemoc tehdy smrtelnou - podáváním syrových jater. Výsledek se rovnal zázraku a vynesl Minotovi Nobelovu cenu. Dnes víme, že játra obsahují protianemický vitamin B12, nyní vyrobitelný biosynteticky.
Zapomenutý český Lesseps
26. února 1735 je ve Chvalšinách na Českokrumlovsku pokřtěn Josef Rosenauer (datum narození není známo, zemřel 1804). Z milosti vrchnosti se vyučil myslivcem na schwarzenberském panství; aby pak mohl studovat, musela ho jako nemanželské dítě legitimizovat sama Marie Terezie. Po absolutoriu na vídeňské technice kreslil mapy, stavěl cesty a meliorace, až konečně prosadil na tehdejší dobu šílenou myšlenku: umělý plavební kanál k dopravě kmenů z české strany Šumavy k Dunaji, a po něm do dřevalačné Vídně. Za stavbu ručil celým svým majetkem. Perfektně zvládl systém napájení z okolních toků a horských jezer i další úskalí, takže na jaře 1791 proplula desítky kilometrů dlouhým průplavem první várka dřeva. Do pěti let se náklady vrátily. Dnes je kanál v troskách.
Teoretik transplantací
28. února 1915 se v Rio de Janeiru narodil Brit Peter Brian Medawar (zemřel 1987). Vystudoval zoologii a medicínu v Oxfordu, během války se zabýval problémy špatného přihojování kožních štěpů popáleným vojenským letcům, což ho v první polovině padesátých let přivedlo až k objevu uměle vyvolané imunologické tolerance (nezávisle na něm ji objevil i český imunolog Milan Hašek). To mělo zásadní vliv na vznik moderní imunologie i na rozvoj transplantací.
První česká průmyslovka
10. února padl návrh, majitel panství jej přijal a 1. března 1835 je nedělní řemeslnická škola na Zbraslavi, první svého druhu u nás, otevřena. Sedmačtyřicet mistrů, tovaryšů i učedníků se tu vzdělává v počtech, měřictví, kreslení, mechanice a základech chemie, později i v zemědělství. Česky a zdarma, ti nejlepší dokonce dostávají po výročních zkouškách odměnu! V revolučním roce 1848 vezme tato pramáti průmyslovek za své. To už však budou existovat jiné, založené podle jejího vzoru.
