Česká populace není se střídáním času spokojena, většina lidí se podle výzkumu společnosti STEM/MARK přiklání k jeho zrušení. „Dvěma třetinám lidí přechod na letní či zimní čas nevyhovuje a nejméně jsou se střídáním spokojeni lidé starší 45 let,“ uvedla agentura.
S návrhem komise, že si každý stát může vybrat čas, který ve své zemi chtějí, Češi spíše nesouhlasí. Ze všech dotázaných 56 procent uvedlo, že by měl být ve všech zemích Evropské unie čas stejný.
„Necelá polovina obyvatel by chtěla zachovat letní čas, který aktuálně platí do nedělního rána. Což by znamenalo posunutí současného standardního času o hodinu dopředu. Čtvrtina by naopak preferovala zachování zimního času,“ píše STEM/MARK.
Změna času v březnu je chyba, tvrdí bioložka
Podle bioložky Heleny Illnerové byla změna času nastavena na špatné měsíce, a tak by její zrušení nebylo na škodu. V takovém případě by pak bylo podle jejího názoru určitě lepší zachovat čas zimní. Uvedla to v pořadu Rozstřel na iDNES.cz.
Potíže se změnou času podle jejího názoru vycházejí do značné míry z toho, že o jeho zavedení se příliš nediskutovalo s odborníky, a nebyl tedy zcela správně nastavený: „Kdyby byl letní čas postavený jinak, například od května do září či října, lidé by se mu přizpůsobili lépe, protože by ráno měli už sluníčko,“ řekla Illnerová.
Byli byste pro ponechání letního nebo zimního času?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 1. listopadu 2018. Anketa je uzavřena.
Větší potíže i proto jednoznačně způsobuje změna jarní, která vede k přeřízení vnitřních hodin o hodinu zpět. Což je problém, protože podle Heleny Illnerové „máme tendenci se zpožďovat“. Lidé podle ní potřebují ranní světlo, aby se jim vnitřní hodiny nastavily na správný 24hodinový rytmus. Většina z nás ho má bez slunečního světla o něco delší, zatímco lidí, kteří mají rytmus kratší než 24 hodin, je podle ní méně.
Změna biorytmu o hodinu přitom není nic, s čím by náš organismus měl velký problém. „Jde o to umět využívat světla, jak naznačují i naše studie,“ říká Helena Illnerová. Chybou tedy je především to, že ke změně letního času dochází v březnu, a lidé tedy vstávají do tmy. Nedostatek světla „přeřízení“ organismu nijak nepomůže.
Pokud bude změna času skutečně zrušena, jak se nyní zdá, doporučovala by Helena Illnerová návrat ke středoevropskému, tedy zimnímu: „Radila bych: vraťte se k času, podle kterého je tma rozdělena symetricky okolo půlnoci.“ V takovém případě bychom totiž vstávali do tmy kratší část roku než v případě zavedení letního času. A právě to je podle ní ten nejdůležitější faktor.
Díky zrušení střídání času by odpadlo neustálé přeřizování hodin, změna biorytmu a únava. Podle výzkumu jsou lidé naopak na změnu zvyklí. Změna času znamená více světla a dokonce se objevily i obavy, že zrušení bude příliš nákladné.
