Téma psychické zdraví je jedním z hlavních bodů jednání zástupců 191 členských států WHO. Stres je podle expertů nebezpečný zejména v tom, že zpočátku vypadá jen jako drobné obtíže. Velmi rychle se však může změnit v nezvládnutelný zdravotní problém. Jako nejohroženější skupinu vidí proto experti především ty lidi, kteří si ani nejsou nebezpečí stresu a psychických potíží vědomi.
V Evropě k nim patří zejména utečenci, kteří se náhle ocitají ve zcela jiné, mnohdy nepřátelsky naladěné společnosti a často čelí diskriminaci. Dále pak postižení, kterým jejich okolí dává najevo, že mají handicap. Lidé osamělí, ale i svobodní, kteří, pokud se dostanou do těžké situace, nemají nikoho, kdo by jim ji pomohl zvládnout.
Ohroženi jsou i mladiství, u nichž nelze předpokládat dostatek zkušeností ke zvládnutí komplikovaných citových či duševních problémů, a také všichni ti, kdo jsou konfrontováni s násilím nebo zneužíváním.
Světová zdravotnická organizace klade důraz na prevenci. Proto vyzvala všechny zaměstnavatele, aby na tyto ohrožené skupiny brali ohled a aby je nijak nediskriminovali při přijímání do pracovního poměru.
Stres a psychické problémy patří k nejrizikovějším zdravotním faktorům v průmyslově rozvinutých zemích. Zejména pak jimi trpí obyvatelé Evropy, kde patří mezi nejčastější příčiny úmrtí - v kombinaci s dalšími obtížemi.
Ve studii předložené toto úterý v Ženevě výročnímu shromáždění Světové zdravotnické organizace (WHO) se uvádí, že k psychickým obtížím velmi často přispívají podmínky a mezilidské vztahy na pracovišti, ale i diskriminace a stigmatizace. Tyto faktory jsou často pro lidské zdraví tak nebezpečné, že mohou vést až k smrtelným onemocněním.
V Evropě se navíc dá vysledovat silná spojitost mezi rychlými společenskými změnami a četností psychických zdravotních problémů. Nezaměstnanost na jedné straně, na straně druhé přepracovanost, strach o udržení pracovního místa, obavy z chudoby, válka, ale i ekonomické a politické pohyby vystavují množství lidí těžkým zkouškám.
K dalším problémům patří rozpad hodnotového žebříčku, izolace a pocit osamělosti uprostřed davu v obřích sídlištích, ale i ztráta osobních kontaktů vlivem moderních komunikačních technologií - především mobilních telefonů a elektronické pošty.
Nebezpečný je fakt, že člověk, který má první příznaky psychických obtíží, není svým okolím zprvu brán příliš vážně. Jeho problémy jsou bagatelizovány a zesměšňovány, a proto je postižený, byť jsou stále vážnější, začne zamlčovat a skrývat.
Ze statistik WHO vyplývá, že čtyři z deseti nejčastějších vážných onemocnění spadají do oblasti psychiatrie - deprese, alkoholismus, schizofrenie a fobie.
"Psychické zdraví lze zajistit inteligentním, politickým jednáním," řekl nedávno na téma psychické nemoci v rozhovoru pro deník Die Welt Wolfgang Rutz, pověřenec WHOpro psychické zdraví.
Rutz požaduje, aby se politické reprezentace jednotlivých zemí těmito problémy více zabývaly a podporovaly rozvoj různých programů. "Žádná země si nemůže dovolit neinvestovat do 'psychického zdraví' svých obyvatel," řekl Rutz.
