Jak působí stres na lidi, kteří jsou ohroženi válkou? T řeba na ty, kteří před časem v hrůze utíkali z Kosova? Jednu z mnoha odpovědí dává výzkum vědců z W ashingtonovy univerzity v americkém St. Louis. Pozorování již ukázala, že velký stres narušuje schopnost paměti dobře fungovat. V ědci už dříve soudili, že za to může hormon cortisol, který se vylučuje v mozku stresovaných lidí, ale nebyli si tím zcela jisti. Američtí výzkumníci tedy dávali 51 dobrovolníkům v USA odstupňované dávky tohoto hormonu v pilulkách. Ukázalo se, že množství cortisolu, jaké se dá najít v krvi lidí uprchlých z jejich hořící vesnice ve válce, podávané po čtyři dny, zhoršilo okamžité fungování paměti. Dobrá zpráva je, že už šest dnů poté, co pokusné osoby přestaly cortisol dostávat, se jim vrátila jejich schopnost svou paměť normálně používat. Odbornou zprávu o tom otiskl časopis Archives of General Psychiatry. Výzkum tedy zřejmě přinesl důkaz, že cortisol skutečně způsobuje poruchy paměti, což by snad mohlo v budoucnu přispět k léčbě ztráty paměti například po nehodách. John Newcomer, který výzkum vedl, však zdůraznil, že běžný stres, například velký strach před zkouškou na vysoké škole, neuvolňuje tolik cortisolu, aby to mohlo fungování paměti výrazněji narušit.
7. srpna 1999
