Ve vojenském prostoru Hradiště na Karlovarsku chtějí vojáci z 25. protiletadlového raketového pluku tento týden vystřílet až 80 raket. Většinu z protiletadlových systémů Strela-10M2D (S-10), pro které to bude zároveň pomyslná derniéra ve výzbroji české armády.
„Protiletadlové raketové systémy S-10 budou postupně vyřazeny z výzbroje. Náhradou za ně obdržíme protiletadlové raketové komplety RBS-70NG s tím, že první část dodávky převezmeme na konci letošního roku,“ konstatoval zástupce velitele strakonického pluku Jaroslav Daverný.
Zbraňový systém sovětské výroby, v kódovém označení NATO SA-13 „Gopher“, sloužil takřka čtyřicet let. Pásová vozidla se čtveřicí protiletadlových raket na hřbetě se do výzbroje tehdejší Československé lidové armády dostala v roce 1983. Disponovaly jimi raketo-dělostřelecké baterie a později raketo-dělostřelecké oddíly, které byly součástí tehdejších vševojskových pluků.
Primární určení kompletů S-10 bylo jasné - chránit vojska před bojovými letouny, vrtulníky, raketami s plochou dráhou letu a jinými vzdušnými prostředky.
Sloužily u nich celé generace vojáků někdejší povinné základní služby, vojáků z povolání a současných profesionálů. Například kapitán Jan Serbus se s komplety S-10 poprvé setkal v roce 1987 při studiu na vysoké vojenské škole.
O dva roky později nastoupil k tankovému pluku do Žatce jako technik čety právě u S-10. A součástí jeho práce tak byla mimo jiné i kontrola systémů před bojovými střelbami. „Pracovali jsme kolikrát i přes noc, až do rána. Hlavně aby komplety byly zkontrolované, seřízené a připravené pro bojové střelby. Pomáhali jsme také operátorům, protože mašiny jsme znali do posledního šroubku,“ vzpomněl.
Tři prsty smrti drží ve výzbroji armády už jen šikovnost techniků |
Podobně provází S-10 celou vojenskou kariéru také nadrotmistra Pavla Skořepu. „Troufám si říct, že pro každého, kdo u této zbraně sloužil, se jedná o srdcovou záležitost,“ řekl.
Živě si prý pamatuje, když poprvé z S-10 střílel. „Byl jsem nervózní, ale to je každý. Je to hlavně o drilu. Aby operátor, když usedne do mašiny, dokázal takřka poslepu všechny prvky zapnout a ovládat. A při střelbách se pak soustředil už jen na vzdušnou situaci,“ popsal Skořepa.
Komplet S-10 patří do kategorie protivzdušných systémů schopných zasáhnout cíle za přímé viditelnosti, pohybujících se maximální rychlostí do 417 m/s ve vzdálenosti do 5 kilometrů a výšky 3,5 kilometrů. Posádku tvoří tři vojáci - velitel, střelec a řidič. Řízené střely 9M37M mohou být odpalovány z místa, krátkých zastávek nebo za jízdy. Na cíl se navádějí samy ve dvou režimech - fotokontrastním a infračerveném.
Česká armáda nechala od roku 1996 komplet několikrát modernizovat. Poslední modernizace (označovaná jako S-10M2D/IFF) zahrnovala výměnu počítače, zabudování dotykového displeje a upgrade softwaru.
Systém Strela-10 má ve výzbroji ještě řada zemí, které v minulosti patřily do sféry sovětského vlivu. Připisovány jsou mu také minimálně dva sestřely amerických letounů během operace na osvobození Kuvajtu v první válce v Perském zálivu v roce 1991. Bateriemi S-10 byly vyzbrojeny elitní Republikánské gardy iráckého diktátora Saddáma Husajna.
Naši rakeťáci naposledy pálí z protiletadlových kompletů S-10. Po čtyřiceti letech budou nahrazeny moderními systémy RBS-70NG. První kusy dorazí do Strakonic do konce roku.
#JsmeArmada #VimeCoChceme https://t.co/ampgEhh12U
