Za jejich neúspěch může fakt, že se na jimi vybrané školy hlásilo víc dětí, než kolik jich přijímaly. "Musí zkoušet dostat se někam, kde nemají dosud naplněný počet," říká jejich třídní učitelka Vladislava Štanderová.
Podobné zklamání zažívají každý rok tisíce jejich vrstevníků. Za poslední léta se totiž změnilo jen málo. Školy nereagují na zájem mladých lidí o určitý druh studia, právě naopak - děti se musí přizpůsobit nabídce škol. "Není správné, když se děti nedostanou na školu podle svého zájmu, schopností a předpokladů," kritizuje současný stav prezident Asociace základního školství Karel Bárta.
Na gymnázium se nedostane každý druhý uchazeč, střední odborné školy odmítnou třetinu z nich. Naopak některé učňovské obory stále nabízejí více míst, než o kolik mají mladí lidé zájem.
Zároveň těch, kteří se ani po druhém kole přijímacích zkoušek nikam nedostali, není mnoho. Většinou se totiž děti v prvním kole zkoušek pokoušejí dostat na školu, o kterou mají skutečně zájem. Ve druhém kole už sázejí na jistotu. "Radím jim: Na první místo si napiš školu, kterou chceš studovat. Na druhé místo si dej jistotu, školu, na kterou se dostaneš," vysvětluje učitelka Štanderová.
NAŠE ŠKOLSTVÍ VERSUS |
• Šanci studovat na gymnáziu má u nás jen pětina populačního ročníku. V zemích EU na školách se všeobecným vzděláním studuje třetina až čtyři pětiny dětí. |
Neúspěch své žačky si vysvětluje tím, že na gymnáziu byl velký převis poptávky nad počtem přijatých. Své podle ní také udělala tréma: "Nepovedla se jí matematika. Příklady sice uměla, ale zazmatkovala." Kateřina teď čeká, jak gymnázium vyřídí její odvolání. Pokud ji i tentokrát odmítnou, radí její třídní učitelka dvě možnosti: "Může zkusit obvolat soukromá gymnázia nebo nastoupit na jinou školu a za rok zkusit přijímačky znovu."
Také Jiří měl jasnou představu o své budoucnosti. Chtěl studovat na průmyslovce počítačové systémy nebo informační technologie. Když ani jedna jeho volba nevyšla, rozhodl se pro učiliště. "Budu mít maturitu v tomtéž oboru," říká a hned dodává, že tak úplně spokojen není: "Byl jsem se ve škole podívat už dřív na Dni otevřených dvěří. Nezdála se mi moc kvalitní, mají tam horší počítače než v těch školách, které jsem si původně vybral."
Kateřina E. má za sebou dokonce tři neúspěchy. Když nevyšla výtvarná škola, rozhodla se pro oděvní průmyslovku. "Odmala chodí do výtvarného kroužku. Navrhovat oděvy by ji bavilo," říká její matka. Ve druhém kole zkoušek to Kateřina E. zkusila na dopravním učilišti s maturitou. "Vybrali jsme ho hlavně kvůli šanci se tam dostat," říká její matka.
Ani sázka na jistotu však nevyšla. "V pátek nám volali, že se dcera nedostala. Musíme zjistit, které školy jsou ještě volné," říká matka Kateřiny E. Snad se najde něco, co by aspoň vzdáleně připomínalo dceřiny původní představy. Třeba cukrářka - při zdobení může také zapojit fantazii."