Před poloprázdnou třídou stojí učitel a vykládá látku. I kdyby ale četl, co má odpoledne koupit v samoobsluze, bylo by to asi stejné. Studenti mu moc pozornosti stejně nevěnují. A obdobný scénář se opakuje každý školní den až do maturity, kterou neudělá ani polovina třídy. Promarněné čtyři roky pro neúspěšné studenty, peníze vyhozené z okna pro stát.
Česká školní inspekce sledovala téměř půl roku, jak funguje 34 středních škol, na které pasuje nastíněný scénář a které produkují propadlíky jako na běžícím pásu. Od školního roku 2012/2013, kdy měla státní maturita premiéru, se ani jedna nedostala s množstvím svých neúspěšných maturantů pod padesát procent. Nyní školní inspektoři zveřejnili zprávu, která vysvětluje proč.
Základní problém je jasný. Lidé odpovědní za řízení škol zavírají před problémy oči. Každý rok po maturitních zkouškách si řeknou, že studenti opět dopadli podle jejich očekávání, a pokračuje se dál.
Tím, proč jejich studenti mají u státní maturity problémy, se prokazatelně zabývá pouze třetina těchto škol, zpravidla vidí problém ve studentech. Nemají podle nich předpoklady ke studiu, mají spoustu zameškaných hodin, učit se vlastně nechtějí, navíc mají spoustu mezer v učivu ze základní školy. Ostatní školy maturitní statistiky uvedou ve svých výročních zprávách a tím to pro ně končí.
Školy: Mohou za to studenti
Způsoby, jak se školy snaží situaci vyřešit, podle inspektorů nefungují. Typicky například přidají hodiny maturitním předmětům. Jenže neúspěšní studenti do školy nechodí, zameškají kolem třiceti procent hodin českého a cizího jazyka nebo matematiky. Efekt je proto mizivý.
„Od roku 2012/2013 se na těchto školách situace zhoršuje, nejhorší je na nástavbových oborech, kde v minulém roce propadlo 73 procent studentů,“ říká ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
S tím, že za všechno mohou studenti, školní inspektoři nesouhlasí. V první řadě proto, že studenty si vybírají samy školy. Na osmdesáti procentech těchto škol ve sledovaném období nepřipravovali přijímací zkoušky a na těch, kde je měli, brali tak jako tak každého. Kapacita středních škol je naplněná v průměru na šedesát procent a peníze od státu se odvíjejí od počtu studentů.
Jak poznat školu, která neumí připravit k maturitě
|
Absolutně nejvíce propadlíků produkuje obor podnikání. Tento obor je podle Zatloukala určen pro absolventy učebních oborů, kteří chtějí získat maturitu. Následuje obor veřejnoprávní činnost.
Jen v oboru a v tom, pro koho je určen, ale podle Zatloukala problém není. „Jsou školy, které nabízejí stejné obory a jejich žáci jsou u maturity úspěšnější,“ říká.
Rozdíl je nejen v tom, jak si školy úspěšné a neúspěšné vybírají studenty. U 34 škol, kterým inspekce kvůli neúspěchům u maturit věnovala pozornost, selhává prakticky vše, včetně vedení školy a učitelského sboru. Inspekce považuje za zcela nevyhovující práci ředitelů při řízení výuky na dvanácti procentech těchto škol. I těm, které jsou na tom o stupeň lépe, ale vytýká, že sice nesystematicky hodnotí práci učitelů, ale s hodnocením už dál nijak nepracují.
Způsob, jakým se zde učí, přitom inspektory také rozhodně neomráčil. Tyto školy přijímají studenty, u nichž se dá předpokládat, že nadchnout je pro matematické vzorečky nebo učení se slovíček bude podstatně náročnější než u studentů gymnázií. Řešením by podle Zatloukala bylo přizpůsobit výuku možnostem a znalostem, které jejich studenti mají. Jenže právě to se nedaří.
Prostě se jim nechce
Podle zprávy 59 procent učitelů zmiňované třicítky „nejhorších škol“ uvádí, že nemohou dělat svou práci kvůli demotivaci svých studentů. Na průměrné střední škole je to jen 33,4 procenta učitelů. Zpráva však konstatuje, že i když učitelé považují studenty za demotivované, nedělají nic s tím, aby tomu tak nebylo.
U sedmdesáti procent sledovaných škol jsou zřizovatelem krajské úřady a jejich provoz financuje stát přes ministerstvo. To podle zákona nemůže dělat nic jiného než poslat škole peníze podle počtu studentů. Kraje se tím příliš nezabývají, i když inspekční zpráva upozorňuje na to, že některé obory mnohdy ani nepotřebují. Kontrolu kvality výuky nechávají na České školní inspekci.
„Pokud není výuka v rozporu s legislativou, nemáme z pozice zřizovatele právo zasahovat do vzdělávací činnosti školy,“ říká mluvčí Karlovarského kraje Veronika Savarová. Školní inspekce může navrhnout odvolání ředitele i výmaz školy z rejstříku, je to ale poměrně složitý správní proces.
