„Události z posledních dnů týkající se nepřijatelných aktivit ruských tajných služeb na našem území potvrzují, že nežijeme v bezpečném světě,“ uvedl ministr obrany Lubomír Metnar.
Národní strategie pro čelení hybridnímu působeníDokument v PDF |
Národní strategie pro čelení hybridnímu působení má reagovat na zhoršující se bezpečnostní prostředí, které spolu s překotným vývojem nových technologií umožňuje zejména státním, ale i nestátním aktérům využívat zranitelnosti demokratické společnosti.
Ta je pak náchylnější k narušení institucí, efektivity rozhodování, procesů právního státu a vnitřní bezpečnosti.
„Pravděpodobnost přímého ohrožení území ČR masivním vojenským útokem je sice i nadále nízká, hrozbu pro bezpečnost euroatlantického prostoru včetně ČR však představuje nepřátelská činnost využívající širokého spektra nástrojů hybridního působení,“ konstatuje se v dokumentu.
Součástí hybridního působení může být otevřené či skryté ovlivňování politických struktur (včetně politických stran) a politického rozhodovacího procesu, soudů, policie, ozbrojených sil, sdělovacích prostředků a veřejného mínění, usilující o destabilizaci či štěpení společnosti a podlomení důvěry občanů v ideově-hodnotové zakotvení země a ústavněprávní uspořádání státu, zahrnující taktéž ústavní instituce a demokratický proces.
Národní strategie pro čelení hybridnímu působení
Konkrétní státy, které hybridní působení proti ČR dlouhodobě a systematicky využívají, strategie výslovně nezmiňuje. Uvádí však, že jde především o autoritářské a revizionistické velmoci s regionálními či dokonce globálními mocenskými aspiracemi.
Česko čelí útokům delší dobu
Česko podle dokumentu čelí hybridním útokům především ve třech oblastech - v ideově-hodnotovém zakotvení společnosti a ústavně právním uspořádání státu, v ekonomice a rovněž v bezpečnosti a obraně.
Nebezpečí musíme čelit všemi způsoby. Nejen modernizovat armádu a nahrazovat zastaralou techniku, ale také účinně bojovat proti soudobým hrozbám. K tomu pomůže Národní strategie pro čelení hybridnímu působení, kterou dnes schválila vláda.
Dokument varuje, že největším úskalím hybridního útoku je, že k dosažení nepřátelských cílů je při něm často využíváno legálních nástrojů nebo zneužíváno legitimních zdrojů informací. Například formou prosazení konspiračních teorií na seriózních informačních webech. Sloužit pak mohou jako prostředek šíření podpory radikálních politických stran či hnutí, dezinformací a nepřátelské propagandy.
Za projevy hybridního působení strategie označuje také kybernetické útoky na civilní infrastrukturu, různé formy ekonomického nátlaku nebo vytváření závislosti na nepřátelských aktérech prostřednictvím investic do kritické infrastruktury a klíčových sektorů či technologií.
Mezi nebezpečné akce řadí také agresivní nasazení zpravodajských služeb či speciálních sil jiných států na území Česka nebo mobilizaci zájmových (nábožensky, etnicky, národnostně či jazykově definovaných) či kriminálních skupin k činnosti proti bezpečnostním zájmům ČR a k narušování veřejného pořádku.
Hybridní působení může negativně ovlivňovat ekonomické zájmy státu. Může využívat závislosti ČR na dodávkách strategických surovin ze zahraničí a otevřenosti české ekonomiky. Může usilovat o ovládnutí strategických sektorů ekonomiky a jednotlivých klíčových podniků včetně těch, které jsou součástí kritické infrastruktury ČR. Může projevit i prostřednictvím využívání moderních technologií a technologických řešení, jako jsou 5G sítě nebo umělá inteligence, pocházejících ze zemí s odlišnou ideově-hodnotovou orientací. Rizikem je v této souvislosti také korupce, propojování diplomacie, obchodu a špionáže či vystupování v zájmu cizí moci.
Národní strategie pro čelení hybridnímu působení
„Cílem není společnost strašit, ale zajistit, aby si uvědomovala bezpečnostní rizika a zodpovědně k nim přistupovala. Komplexní systém obrany vytvoříme jedině tehdy, když bude svým dílem přispívat většina institucí napříč státní správou. Jen systémový přístup umožní vybudovat odolnou společnost,“ konstatoval náměstek ministra obrany Jan Havránek, který zodpovídá obrannou politiku a strategie.
Konkrétní postupy rozpracuje akční plán
Na vzniku strategického dokumentu se podílela ministerstva obrany, zahraničí a vnitra, Úřad vlády, zpravodajské služby, armáda a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.
„Je nezbytným nástrojem k tomu, abychom byli schopni nepřátelské kroky rozpoznat a včas a adekvátně na ně reagovat. Jak na úrovni státní správy, tak v rámci celé společnosti, protože hybridní působení se stává součástí každodenního života a může mít mnoho podob,“ podotkl Metnar.
Bezpečnost ČR může být ohrožena otevřeným či skrytým použitím ozbrojeného násilí, namířeného například proti vojenskému angažmá ČR v rámci misí, operací a dalších aktivit NATO a EU, nebo agresivním nasazením zpravodajských služeb či speciálních sil jiných států na území ČR. Součástí hybridního působení může být mobilizace zájmových (nábožensky, etnicky, národnostně či jazykově definovaných) skupin či kriminálních skupin k činnosti proti bezpečnostním zájmům ČR a k narušování veřejného pořádku. Rizikem je také hybridní působení usilující o zpomalení či paralýzu rozhodovacích procesů v oblasti obrany a bezpečnosti.
Národní strategie pro čelení hybridnímu působení
Aby bylo možné včas a adekvátně reagovat, předpokládá strategie vytvoření takzvaných indikátorů hybridního působení. Znaků a projevů, které by měla v budoucnu používat veřejná správa pro rozpoznání hybridního útoku. Na samotnou strategii posléze naváže akční plán. Ten podrobně rozpracuje jednotlivé úkoly, opatření a kroky pro další instituce veřejného sektoru a stanoví přesnou odpovědnost.
Rusko zvyšuje represe doma i agresi navenek, jsme ostražití, tvrdí NATO |
Mezi formy, jak hybridnímu působení předcházet, má patřit mimo jiné posílení systému školení státních zaměstnanců a osvětových kampaní pro společnost a vybudování národního systému strategické komunikace.
Pro obranu před hybridními akcemi dokument předpokládá také vytvoření pozice koordinátora agendy u Úřadu vlády a zařazení tématiky do národních cvičení krizového řízení.
Strategie má být pravidelně aktualizována v návaznosti na vývoj mezinárodního bezpečnostního prostředí. Plnění chce bezpečnostní komunita každoročně vyhodnocovat.
