Každá z tuctu pětidenních plenárek stojí ve Štrasburku 3,9 milionu eur (124 milionu Kč), zatímco v Bruselu by přišly jen na 2,9 milionu (92 miliony Kč), uvedl generální tajemník EP Julian Priestley.
Celkové náklady na štrasburské schůze se loni vyšplhaly na 47 milionů. Kdyby byli poslanci zůstali v Bruselu, stály by 35,6 milionu eur. Tyto sumy podle něj nezahrnují dodatečné náklady na údržbu štrasburských budov či na dopravu a ubytování poslanců.
Zpráva odráží i rostoucí frustraci europoslanců, kteří nejsou schopni svým voličům vysvětlit důvody rozmařilého a zbytečného cestování, jež je samotné unavuje. Navíc považují štrasburské výlety za politicky škodlivé - parlament se vždy na týden izoluje od dění v Bruselu, kde pracují Evropská komise a Rada ministrů EU.
Štrasburk prosadila Francie - proti všem
O zasedáních ve Štrasburku rozhodla EU na naléhání Francie v roce 1992. Prezident Chirak toto rozhodnutí zvěčnil zvláštním protokolem k Amsterodamském smlouvě v roce 1997. Říká se v něm, že sídlem EP je Štrasburk, kde se dvanáctkrát do roka konají plenární schůze. Francie tento řád navíc upevnila výstavbou nového sídla EP, které dokončila před dvěma roky.
Už léta poslanci debatují, jak by se dala usnesení summitů zvrátit a co by bylo možné Francii nabídnout, aby se sídla EP zřekla. Navrhuje se přemístit do Štrasburku některé instituce sídlící v Lucemburku, například Evropský účetní dvůr nebo Evropskou investiční banku, či umístit tam některé vznikající agentury, aby zbrusu nová budova sousedící s Radou Evropy našla využití. Proti jsou ovšem, jako jeden muž, francouzští poslanci všech politických barev.
Nizozemský socialista Michiel van Hulten nicméně doufá, že se podaří tuto věc protlačit na program Konventu. Ten by měl od čtvrtka v Bruselu jednat o budoucím uspořádání EU. Michiel van Hulten zdůrazňuje, že by to prospělo zejména pověsti a serioznosti parlamentu, kdyby seděl na jednom místě, nehledě na podstatné úspory.
