Vedení Transparency International (TI) sleduje korupční prostředí v Česku už několik let, ovšem ještě nikdy nevystoupilo s tak ostrou kritikou politických stran, jako v úterý.
Politici to "schytali" hned za několik věcí. Stav české politiky je prý příčinou nelichotivého postavení Česka v žebříčku světové korupce. Politika je za tuto korupci přímo zodpovědná. Strany si žijí svůj vlastní život, kdy se několik málo členů neustále drží u moci, rozděluje si důležité posty ve státě a dává si pozor, aby o tuto moc nepřišli. A k tomu všemu je prý ještě celé financování stran zcela nepřehledné.
"Politické strany v Česku postupně zmutovaly do firem obchodujících s vlivem," tvrdí Michal Štička z Transparency International.
On a jeho kolegové v úterý zveřejnili hned několik studií, které nesou poněkud složitý název - Transparentní procesy v politickém rozhodování. Všechny přitom "svázali" do knihy o 232 stranách, na nichž se lze dočíst mnohé o chování i financování politických stran, stejně jako o tom, jak vypadá život uvnitř těchto stran či jaké problémy se točí kolem vyšetřování politiků.
"Zasloužilí" straníci nové lidi nepouští
A z čeho "odborníci na korupci" vycházejí, když srovnávají strany s firmami, jejichž byznysem je vliv? Jednoduše řečeno, z jejich pohledu tvoří politické strany jen několik málo členů, kteří si žijí svým vlastním životem, aniž by měli zájem pouštět mezi sebe nové zájemce.
Štička to ukazuje na příkladu vnitrostranické demokracie, tedy na výběru kandidátů do vysokých funkcí. "Taková demokracie je v České republice chimérou. Strany nemají dostatečná pravidla pro obsazování kandidátních listin, a pokud je mají, tak je zhusta nedodržují," říká.
"Moc se tak reálně soustředí do rukou několika stovek lidí, z nichž jsou mnozí funkcionáři," doplňuje ho kolega David Ondráčka, který mluví o o tom, že tito lidé si nastavují takový systém, aby o své posty nepřišli. "Místní kartely mezi sebe nové lidi nepouští. Politika se neokysličuje, objevují se stále stejní lidé," vysvětluje Ondráčka.
Zároveň upozorňuje ještě na jedno riziko, které přináší nízký počet straníků. Tímto rizikem je fenomén mrtvých duší. "Je velmi snadné získat naoko několik nových členů, zaplatit jim nízké příspěvky a s jejich pomocí se poté dostat mezi kandidáty na nějaký post," tvrdí Ondráčka.
Vysoké posty ve státě jen pro "vyvolené"
Výkonná ředitelka TI Adriana Krnáčová upozorňuje rovněž na to, že nepříliš početné členstvo stran má možnost disponovat velkými penězi.
"Strany uspokojují jen potřeby malé skupiny lidí, tedy vlastních členů. Stát ale dává stranám ročně téměř tři čtvrtě miliardy korun, přitom počet jejich členů jde do tisíců, moc se tak koncentruje do velice úzké skupiny lidí, to je alarmující," míní Krnáčová.
Zástupci TI v úterý poukazovali také na to, jak každá strana, která se dostane k moci, téměř okamžitě mění státní aparát a dosazuje své lidi.
"Tyto změny udělají pro to, že v Česku nemáme nastavená pravidla, kam až by měla sahat moc politiků v personálních otázkách ve veřejné správě," podotýká Štička s tím, že pak jsou ve velkém vyměňováni lidé od nejvyšších míst až po nejnižší.
