Pravidla, podle nichž lidé zvolí prezidenta v přímé volbě, podpořili v prvním čtení ve Sněmovně poslanci. Zákon určující přesný postup přímé volby prezidenta musí parlament schválit včas, aby Česko nezůstalo bez prezidenta. Se sociální demokracií se musí koalice dohodnout. K přijetí zákona je totiž třeba, aby ho ve stejném složení potvrdili poslanci i senátoři. V Senátu má přitom ČSSD převahu.
Sociální demokraté také požadují, aby prezidentské kandidáty nesměly sponzorovat firmy. Vítěz by měl podle nich vyhrát sílou idejí, nikoli peněz. ČSSD už také předložila další návrh změny ústavy, aby prezident nemohl milosti udělovat sám, ale jen se souhlasem premiéra či jiného pověřeného člena vlády (podrobnosti o tomto návrhu čtěte zde).
Koalice bude s ČSSD o limitech jednat, je ale zdrženlivá
"Debatu o limitech pro kampaň považuji za legitimní, musíme brát ale ohled na to, jaký čas máme na schválení zákona," řekla ve Sněmovně vicepremiérka Karolína Peake z Věcí veřejných, která po dohodě s premiérem svolá schůzku zástupců parlamentních stran. Tam budou řešit, v jaké podobě má být zákon přijat.
"Bavme se o tom, ale není to nic, co by zachraňovalo svět," má pochyby o možnosti stanovit finanční limity pro kampaň poslanec ODS Marek Benda. "Kdo to bude kontrolovat, kdo to bude počítat?" uvedl šéf poslanců občanských demokratů Zbyněk Stanjura. Důležitá není výše limitu, ale jak se to bude kontrolovat a jaké budou sankce za nedodržení limitu pro kampaň.
"Dávali bychom do zákona bedničku dynamitu, která by ho ohrožovala při zvolení," varoval už při projednávání ve vládě před stanovením limitu pro prezidentskou volební kampaň ministr vnitra Jan Kubice. Není totiž podle něj jasné, co by se stalo, kdyby byl prezident zvolen, ale zjistilo by se, že porušil pravidla a utratil v kampani víc peněz.
Na petici bude muset občan uvést jméno, adresu i podpis
Kandidáta bude moci navrhnout 20 poslanců, 10 senátorů nebo 50 tisíc občanů. Lidé, kteří budou chtít podepsat petici na podporu prezidentského kandidáta, budou muset na petici uvést jméno, příjmení, adresu trvalého bydliště a přidat vlastnoruční podpis.
Prezidentští kandidáti se ale nejspíš budou snažit nasbírat podpisů více. Ministerstvo vnitra bude totiž kontrolovat 8 500 podpisů občanů na petici každého kandidáta. "Budou se kontrolovat náhodně vybrané podpisy," řekl Kubice.
Když ministerstvo najde chyby u méně než tří procent podpisů, odečte je od nasbíraného počtu. Budou-li více než tři procenta chybných údajů, zkontroluje ministerstvo dalších 8 500 podpisů. Počet chyb nalezených při dvojí kontrole zprůměruje a odečte příslušné procento podpisů od celkově nasbíraných. Kandidáta to "vyautuje", pokud pak bude mít méně než 50 tisíc platných podpisů.
Volit se bude jako do Senátu, tedy dvoukolově. Před prvním kolem budou mít kandidáti nárok na 5 hodin času v České televizi a 5 hodin v Českém rozhlase. Před druhým kolem pak budou mít dva kandidáti, kteří postoupí do případného druhého kola, hodinu v televizi i hodinu v rozhlase. O čas se přitom podělí.
Fischer, Schwarzenberg, Zeman ... Jména kandidátů přibývají
Příští hlavu státu budou občané volit začátkem příštího roku, Klausův mandát totiž končí už v březnu. Zatím jasnými prezidentskými kandidáty jsou Karel Schwarzenberg, kterého nominuje jeho TOP 09, nestraník Jan Fischer, který chce nasbírat potřebný počet podpisů stejně jako další bývalý premiér Miloš Zeman. Kandidaturu oznámily také europoslankyně za KDU-ČSL Zuzana Roithová a šéfka neparlamentní Suverenity Jana Bobošíková. Podpisy zkusí nasbírat i předseda ultrapravicové DSSS Tomáš Vandas.
Sociální demokraté vybírají kandidáta mezi svým místopředsedou, senátorem Jiřím Dienstbierem a ekonomem Janem Švejnarem. ODS zatím ani nerozhodla o tom, jak kandidáta vybere; ve straně se nyní uvažuje o nominaci předsedkyně Sněmovny Miroslavy Němcové, místopředsedy Senátu Přemysla Sobotky a europoslance Evžena Tošenovského.
