Má podle nich příliš vřelé vztahy s předákem sudetských Němců Berndem Posseltem.
Stránský jako předseda Sdružení osvobozených politických vězňů poblahopřál Posseltovi k otevření kontroverzní kanceláře landsmanšaftu v Praze letos na jaře. "Bylo to jen zdvořilé odmítnutí pozvánky, abych přišel na slavnostní otevření," vysvětluje Stránský.
Jeho kolegové to vidí opačně a už ho odvolali z postu předsedy Sdružení osvobozených politických vězňů a následně i z vedení Českého svazu bojovníků za svobodu. "Bratr Stránský ztratil důvěru většiny členů," napsal Stránského nástupce ve sdružení Rudolf Wittenberg.
Stránský nevidí na dopise Posseltovi nic špatného. Navzdory své životní tragédii se totiž Stránský rozhodl, že bude usilovat o smíření Čechů a Němců. Pustil se do vyjednávání o odškodnění, šest let působí v česko-německém diskusním fóru, kde sedí mimo jiné i Posselt či poslanec KSČM Miloslav Ransdorf.
"Nechci, aby se to, co jsem prožil, opakovalo. Proto jsem ten dopis napsal tak, jak jsem ho napsal. Říkal jsem si, že by taková kancelář mohla posloužit k setkávání lidí, kteří mají stejný zájem," říká dvaaosmdesátiletý Stránský, který během zářijové návštěvy předal za české oběti nacismu německému kancléři Gerhardu Schröderovi čestnou plaketu.
Avšak vedení Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS), pod který Stránského sdružení osvobozených vězňů spadá, je opačného názoru. "Není to nic osobního, ale on nedbal na řadu zcela odmítavých reakcí našich členů ke zřízení sudetské kanceláře v Praze," řekla mluvčí (ČSBS) Šárka Helvichová.
V rámci Sdružení osvobozených politických vězňů se za Stránského postoje postavila spíše menšina lidí. Pro odvolání hlasovalo 25 členů z 33. Byly i výjimky: "S dopisem bratra Stránského nesouhlasíme, ale nedopustil se porušení morálky či trestného činu. Máme spíš dojem, že jde o vyvolání skandálu a snahu zmocnit se vedení sdružení," napsali Richard Svoboda a Jiří Franěk.
Také Tomáš Kafka, český ředitel Česko-německého fondu budoucnosti považuje celou věc spíš za záminku a zbytečné vyhrocování vztahů s Němci. "Je nepochopitelné, že takového člověka si sdružení nedokáže vážit a teď ho trestají kvůli zdvořilostnímu dopisu," říká.
Neshody mezi Stránským a většinou ostatních členů sdružení a svazu trvají už delší dobu. Svaz bojovníků se podle lidí, kteří se v této oblasti pohybují, cítil zastíněn Stránského rolí v odškodňování, padla také řada obvinění z neprůhledných machinací s penězi. Nikdo je však neprokázal.
Za Stránského se staví také tajemník Federace židovských obcí Tomáš Kraus. "Nebýt jeho, tak by to odškodnění vypadalo jinak, vždycky mluvil za všechny - za Židy, partyzány...," říká Kraus.
Stránský své odvolání považuje za neplatné, protože ho schválil jen výbor, a nikoli početnější sněm. Podal proto na sdružení žalobu.
