Christian Hanisch je záchranář z německého Šlesvicka - Holštýnska, který se ve svém volnu baví tím, že se snaží odhalovat stará tajemství a hledá ztracené poklady. O tom, kde by měl být ten největší, se dozvěděl až z pozůstalosti svého otce, který získal podklady coby mladý radista u letectva za druhé světové války.
Podle jeho údajů se v saské krušnohorské vesničce Deutschneudorf, která sousedí s Horou Svaté Kateřiny na Mostecku, skrývá slavná ztracená Jantarová komnata - obrovský superpoklad, který za války uloupili nacisté v carském sídle u Petrohradu.
Opěvované umělecké dílo z počátku 17. století věnoval pruský král Bedřich Vilém I. carovi Petru Velikému. Jde o 50 metrů čtverečních mozaiky a soupravu nábytku, na který bylo spotřebováno přes čtyři tuny jantaru a množství zlata. Mozaika zdobila stěny jedné z komnat paláce u Petrohradu, odkud ji nacisté v roce 1941 ukradli.
Stopa Jantarové komnaty mizí ke konci války na zámku v Královci ve Východním Prusku, kam nacisté poklad převezli a instalovali. V roce 1944 se mozaika musela rozebrat a ukrýt do beden, aby byla ochráněna před spojeneckým bombardováním. Od té doby zakrývá její osud neprostupná mlha spekulací. Její "objevení" v Deutschneudorfu tak může být jen další z řady.
"Našli jsme uměle vytvořenou štolu o hloubce dvaceti metrů. Mohou tam být obrazy, umělecké předměty, sochy, všechno možné," je přesvědčený Hanisch. "Ať lidé hledají v Krušných horách dál. Na německé i české straně. Jsem přesvědčený, že něco objeví. Podle mých informací by zajímavé nálezy měly být třeba v okolí Mikulova," dodal.
Naznačil vám někdy váš otec, že ví o skrytém velkém pokladu?
Tatínek vždycky vyprávěl o tom, že tam někde něco je. Když o tom mluvil, zmiňoval právě Deutschneudorf a okolí. Říkal tomu prostě "Něco". Konkrétní ale nebyl.
Co pro vás informace o souřadnicích znamenala?
Ukázalo se, že za tím, o čem otec mluvil, něco skutečně je. Zadal jsem je do GPS, porovnával mapy. Hodně mi to zjištění ulehčilo práci.
Tvrdíte, že to, co se ve štole odkryje, je zlato a stříbro. Přístroje na hledání kovů neumí přesně sdělit, co objevily. Reagují prostě na kov. Kde berete jistotu, že je to opravdu zlatý a stříbrný poklad, a ne jen třeba nevybuchlá letecká puma?
Když přístroje na něco narazí, zobrazují to pomocí barevné škály, podle ní lze určit, co by v zemi mohlo být. V těch místech se zbarvily do červena - to je jasný důkaz, že reagují na drahé kovy. Pokud by tam byla munice, barva by byla černá.
Velký nález, který jste oznámil, je v krušnohorském Deutschneudorfu. Máte k tomu místu nějakou vazbu? Je s ním vaše rodina nějak spojená?
Částečně. Tatínek žil asi sedmdesát kilometrů odtud v obci Dübeln.
Předpokládá se, že kromě cenností by tam měly být ukryté i důležité válečné dokumenty. Pokud jde skutečně o tak významný nález, nemáte strach o svou bezpečnost?
Strach necítím. Nepředpokládám, že by se našlo něco tajného. Veškeré hledání je transparentní, nic neskrýváme. V dnešní době už se zveřejňují o válce všechny dostupné informace, nic se netutlá. To, co se objeví, bude nález pro všechny.
Musel jste kvůli hledání pokladu nějak změnit svůj život?
Je to pro mě hobby. Hledám ve volnu, o dovolené. Stále pracuji jako záchranář.
