"Tyto otisky, které jsou nejméně 1,6 miliardy let staré, představují jeden z nejstarších geologických dokumentů dešťových srážek," tvrdí vědec v odborném časopise Current Science, který vydává středisko ekologických věd v indickém Béngalúru.
Pohoří Vindhja tvoří silné vrstvy usazenin vzniklých v rozdílných obdobích. Stopy deště byly v povrchu pískovce. Mají tvar drobných kráterů, které vznikly při dopadu kapek a mají v průměru tři až pět milimetrů.
Tvar kráterů je kruhový nebo eliptický, což znamená, že kapky padaly vertikálně nebo v mírném úhlu. Zachování kráterů prý také naznačuje, že v dávnověku byly deště v regionu nepravidelné.
Podle některých odborníků by tento objev mohl pomoci objasnit atmosférické podmínky na Zemi před miliony let.
