Předposlední díl seriálu StoletíDNES vám příliš problémů nenadělal. Drtivá většina tipujících správně odhadla, že se jedná o tank na Smíchově, konkrétně na náměstí Kinských (dříve Štefánikovo náměstí, od 1951 do 1990 náměstí Sovětských tankistů). Památník byl slavnostně odhalen 29. července 1945 za přítomnosti sovětského maršála Ivana Koněva.
Zajímavostí je, že ačkoliv měl symbolizovat první sovětský tank, který vjel v květnu 1945 do Prahy, na pomníku se objevil úplně jiný tank.
Na piedestalu je totiž těžký tank IS-2, který se na osvobozování Prahy vůbec nepodílel, do osvobozování hlavního města se zapojily střední tanky T-34/85. Navíc není příliš jasné, proč dostal číslo 23.
Jedna z legend hovoří o tom, že generál Dmitrij Leljušenko prohlásil, že „Čechům přeci nebudeme dávat šrot“. První tanky, které do Prahy opravdu vjely, byly zničeny v boji na Klárově.
Na malostranský Klárov 9. května 1945 vjely tanky 24, 23 a 25 z 63. gardové tankové brigády 10. tankového praporu 4. gardové armády 1. ukrajinského frontu, kde je napadly čtyři německé stíhači tanků Hetzer. Vedoucí tank 24 byl zasažen a jeho velitel Ivan Gončarenko padl, z boje byl vyřazen i tank číslo 23. Z obou zbyly jen ohořelé trosky.
„Nepravý“ tank osvoboditel s číslem 23 pak hojně využívala komunistická propaganda. Objevil se například ve Vávrově opusu Osvobození Prahy či v seriálu Byl jednou jeden dům. Starší ročníky si ho určitě pamatují i ze školních čítanek. „Zůstal jsem se svým velitelem a s našimi padlými navždy ve vaší zlaté Praze. Postavili jste mě na vysoký žulový podstavec. Jsem zvláštní pomník, a já to vím. Lidé mě mají rádi,“ psalo se v čítance z roku 1978.
Teprve v roce 1983 Svobodné slovo krátce zmínilo, že tank na smíchovském piedestalu není původní. Po krvavých událostech v Maďarsku v roce 1956 byl stejně jako z dalších pomníků vymontován motor. Vládnoucí garnitura se totiž obávala, aby tanky nebyly zneužity proti komunistickému režimu.
Růžový tank
Smíchovský tank se proslavil i po revoluci. Z 27. na 28. dubna 1991 ho výtvarník David Černý přetřel růžovou barvou. Černý byl poté zatčen, později byl propuštěn. Tři dny poté byl tank znovu zelený. Růžovou barvu ovšem dostal po několika dnech znovu, 12. května ho přetřela skupina poslanců.
Nakonec bylo rozhodnuto, že bude tank odstraněn. 13. června 1991 pak z náměstí zmizel. Nejprve byl umístěn ve Vojenském muzeu ve Kbelích, poté ho převezli do Vojenského technického muzea v Lešanech.
Růžový kabát má i v současnosti v lešanském muzeu. Z něho se ještě na několik dní vrátil znovu do Prahy. V rámci Týdne svobody byl 20. června 2011 umístěn na ponton a přemístěn doprostřed Vltavy mezi Střelecký ostrov a Smetanovou nábřeží. Zde kotvil až 1. července. Na tanku se objevil stejně jako v roce 1991 růžový zdvižený prostředník.
StoletíDNESSeriál StoletíDNES navazuje na úspěšný projekt 100 pohledů. Vždy jednou za 14 dní zveřejníme aktuální snímek z dějiště konkrétní události. Jeho součástí bude i historická fotografie, která ji zachycuje. O týden později doplníme informace o dané situaci a další snímky. V průběhu roku představíme fotografie z klíčových okamžiků minulého století, ale i snímky trochu odlehčující „vážné“ dějiny.  |
