"Těší mě, že jsem nejstarší volička na Liberecku," řekla hrdě drobná dáma, která se sice při chůzi opírala o hůlčičku, nicméně si po ulici v doprovodu svého syna Karla vykračovala rázně a svižně. Z domku, který je od pošty vzdálený pět set metrů, jí to k volební místnosti trvalo pět minut.
"Věděla jsem, koho volit, takže mám v obálce jen jeden volební lístek," řekla. "Sice si nepamatuji, pokolikáté jdu dnes k volbám, ale chodím pravidelně. A vždycky jsem mezi prvními, chci to mít za sebou. A pak se dívám v televizi na předběžné výsledky. To jo."
Karel Schreiber poznamenal, že jeho maminka sice k volbám chodí, avšak strany, jimž dává hlas, pravidelně střídá. "Oba nyní sympatizujeme se stejnou stranou, v tom jsme se shodli," řekl Schreiber.
I když na mítincích, které politické strany pořádaly na libereckém Benešově náměstí, Zdenka Schreiberová nebyla, informace o kandidátech získala jinak.
"Čtu noviny, dívám se hlavně na titulky, a taky jsem si prohlížela letáky," vysvětlila bývalá úřednice, podle čeho se rozhodovala, komu dá hlas. "A taky jsem sledovala televizi. Byly tam pořady o volbách."
Poprvé volila v jedenadvaceti letech, a to národní socialisty. "Maminka bydlela tehdy v Nové Pace, pamatuji si, že když jsme tam žili, tak jsme měli v této velmi silné straně známé a byli to dobří lidé," vysvětlil Karel Schreiber.
VOLBY 2002 |
kompletní zpravodajství |
on-line reportáž |
volby ve světě |
fotografie z voleb |
Zdenka Schreiberová bydlí v Machníně sedmnáct let, má jednoho syna. "Maminka pracovala až do svých pětasedmdesáti let, převážně jako úřednice v nábytkářské firmě," dodal Karel Schreiber.
Před půl třetí odpoledne se do volební místnosti začali trousit další voliči. To už ale Zdenka Schreiberová, zavěšená do svého syna, šlapala do kopce nahorů do svého domku. "Ještě mě čeká práce na zahrádce, je to den jako každý jiný," vysvětlila.
Zdenka Schreiberová, které bude v srpnu 102 let, patřila k prvním voličům v obci Machnín na Liberecku. (14. června 2002) |