"Úroveň podání je rozmanitá. Pohybuje se od vysloveně nekvalifikovaných stížností k dobře vypracovaným. Na první pohled je lze rozdělit na dvě poloviny. Těch devět je pochybné kvality," říká předseda Ústavního soudu Miloš Holeček.
Ústavní soud zaregistroval i stížnost, která upozorňovala na to, že iniciativa Občané proti EU nedostala od ministerstva zahraničí peníze na svou kampaň proti vstupu - ministerstvo totiž rozdělovalo 200 milionů korun na kampaň na podporu vstupu do EU.
Odpůrci však nedostali nic. Tato stížnost sice neměla základní právní náležitost - tedy zastoupení advokátem - ale podobný argument, jenž se týkal rozdělování peněz na kampaň, se objevil i v dalších osmi stížnostech. V jednom podání je námitka, že otázka v referendu byla položena nesprávně.
Na referendum si do deseti dnů mohl stěžovat každý občan. Ústavní soud žádnou lhůtu na vyřízení nemá, avšak má povinnost tato podání vyřídit přednostně.
"V úvahu připadá společné rozhodnutí o více podáních," vysvětlil Holeček.
Soudci přezkoumají, zda se plebiscit nedostal do rozporu s ústavním zákonem o referendu ke vstupu do EU nebo zákonem o provádění plebiscitu. Ústavní soud má projednat stížnost "bez zbytečného odkladu".
Pokud soud případné stížnosti vyhoví, prezident Václav Klaus bude muset vypsat nové referendum. Nic na tom nemění skutečnost, že dva dny po sečtení hlasů schválila výsledky Státní volební komise.
Česko by za opakování euroreferenda draze zaplatilo. Nejenom pověstí, ale i penězi. Podle odhadů přišel plebiscit zhruba na tři čtvrtě miliardy korun. Dalších dvě stě milionů zaplatil stát za reklamní kampaň.
Ústavní soud má ovšem v záloze kompromisní řešení - může souhlasit se stížností a zároveň konstatovat, že "výsledek referenda nemohl být zjištěným nesouladem ovlivněn". Pak může prezident vyhlásit rozhodnutí občanů ve Sbírce zákonů.
Stížnost dostane Evropský parlament
Už před referendem si stěžovaly Euroskeptická aliance a Národní strana, že od ministerstva zahraničí nedostaly finanční příspěvek na svou kampaň. Peníze by chtělo vymoci i Sdružení Občané proti Evropské unii (OPEU).
"Od státu jsme nedostali ani korunu, neměli jsme ani možnost veřejně se projevit. Natiskli jsme čtyřicet tisíc letáků, které jsme rozdávali po Čechách," postěžoval si lídr sdružení Ladislav Malý.
Pokud neuspěje u Ústavního soudu, obrátí se OPEU na Evropský parlament. "Chceme, aby se referendum opakovalo. Lidé se nerozhodli zcela svobodně, ale byli zpracovaní reklamní masáží," uvedl Malý.
Financování pouze proevropsky orientované informační kampaně podle euroskeptiků ohrozilo regulérnost referenda. Euroskeptická aliance se domnívá, že stát neměl přispívat příznivcům ani odpůrcům vstupu, nýbrž zachovat neutrální postoj.
"Jinak je možné, aby premiér Vladimír Špidla za peníze daňových poplatníků propagoval třeba zvýšení daní," poznamenal krátce před referendem aktivista aliance Vilém Barák. Zákony o referendu nicméně pravidla kampaně nijak neurčují.
