"Stížnost podává osmnáct dětí, ale podepsáni jsou za ně samozřejmě jejich rodiče. Jde o stejné osoby, které loni ve stejné věci podaly stížnost k Ústavnímu soudu," vysvětlil David Strupek, právní zástupce stěžovatelů.
Ústavní soud však loni na podzim stížnost zamítl. "Chceme věc dotáhnout do konce. Někteří z rodičů, kteří původně žalobu podávali, se už dnes o případ nezajímají. Mají jiné starosti. Řada z nich žije v Ostravě ve velké bídě," řekl konzultant Evropského centra pro práva Romů Markus Pape. Připustil, že někteří z těch, již jsou pod žalobou podepsáni, ani nevědí, že se kauza dostane až k nejvyšší soudní instanci. "Soudy se táhnou roky. Chceme však vidět, co na to soud ve Štrasburku řekne. Jeho rozhodnutí může mít význam pro tisíce dětí," míní Pape. Aktivisty zabývající se lidskými právy vedly k rozpoutání sporu především statistiky. Vycházeli z toho, že Romové tvoří polovinu žáků zvláštních škol, zatímco na školách základních jich je jen pět procent.
Názor, že stát romské děti automaticky posílá do zvláštních škol, někteří psychologové a pedagogové razantně odmítli, jiní částečně podpořili. "Problém začíná u psychologických testů. Romské děti jsou znevýhodněny, protože testy jsou určeny většinové populaci a neberou ohled na jazykové odlišnosti," uvedl už dříve Luboš Smékal z pedagogicko-psychologické poradny v Olomouci.
Někteří odborníci míní, že Romové sami automaticky vodí děti do zvláštních škol. "V normálních školách je více zakořeněn rasismus. Ve zvláštních mají romské děti klid. Jenže rodičům nikdo nevysvětlil, že pak jejich dítě nemá šanci najít práci či pokračovat ve studiu," řekla právnička Deborah Winterbournerová, která na průzkumu pracovala.
"Mnohdy přemlouváme romské rodiče, aby zkusili dát dítě na základní školu. Ale oni s ním ani nejdou k psychologickým testům do poradny. Prostě je přivedou k nám s tím, že to mají blízko a chodí sem děti sousedů," uvedla ředitelka Zvláštní školy v Ibsenově ulici v Ostravě Věra Ongerová. Její škola je jednou ze žalovaných. O tom, že se kauza dostává do Štrasburku, nevěděla. "Vůbec se o tom mezi rodiči ani žáky nemluví. Dva rodiče, kteří žalobu původně podali, už dříve řekli, že s případem nechtějí mít nic společného. Syn dalšího se snažil udělat zkoušky na základní školu, ale nezvládl je," líčí ředitelka.
Ústavní soud stížnost zamítl
Diskusi o vzdělávání romských dětí rozpoutali loni v létě pracovníci Evropského centra pro práva Romů. Provedli v ostravských zvláštních školách průzkum a zjistili, že zatímco do běžných škol chodí pouze dvě procenta romských dětí, ve zvláštních tvoří Romové přes polovinu žáků. Podali proto prostřednictvím několika romských rodičů k Ústavnímu soudu žalobu na stát - ten podle nich romským dětem upírá právo na vzdělání, protože je automaticky zařazuje do zvláštních škol. Ústavní soud v říjnu stížnost odmítl jako neopodstatněnou. Stěžovatelům vytkl, že se nejdříve neobrátili na okresní soud a neprokázali, čím konkrétně stát děti poškodil.
