K Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) lidé podali celkem 109 stížností na přímou volbu prezidenta. "Z nich 64 odmítl pro opožděnost nebo z jiného důvodu (např. neodstranění vad návrhu), 24 se zabýval meritorně a zamítl je," uvedla v úterý mluvčí soudu Sylva Dostálová.
S návrhem na zrušení voleb tak neuspěla například olympionička Věra Čáslavská, dokumentaristka Olga Sommerová nebo nevládní protikorupční organizace Růžový panter. Aktivista Lukáš Kohout se kvůli rozhodnutí NSS dokonce obrátí na Ústavní soud. Ve své stížnosti se však domáhal neplatnosti voleb kvůli údajným pochybením v souvislosti s kandidaturou Jany Bobošíkové.
Zeman v úterý odpoledne uvedl, že je verdiktem Nejvyššího správního soudu potěšený, ale že mu nepřísluší jej komentovat. "Prezident jako součást výkonné moci nemá právo kritizovat výsledky soudu, i když mu jsou příjemné, jako v tomto případě," prohlásil.
Pochybení ano, ale ne závažná
Nejvyšší správní soud sice v průběhu kampaně určité nezákonnosti našel, nebyly však podle něj natolik závažné, aby změnily výsledek volby. Šlo například o falešná tvrzení o vystěhování jedné z nájemnic ze zámečku Karla Schwarzenberga v Čimelicích nebo hanlivý inzerát v deníku Blesk v první den druhého kola.
"V projednávaných věcech byla pro soud velmi podstatná následující okolnost. Na každý, byť i neférový, argument měl oponent v rámci kampaně šanci odpovědět," dodala k tomu už v pondělí Dostálová.
Jak navíc stojí v pondělním tiskovém prohlášení, soud rozhoduje pouze o regulérnosti (nebo neplatnosti) voleb, nikoliv o jejich férovosti. "Soud tedy nemůže pískat všechny volební fauly," uvedla doslova mluvčí soudu.
Případné stížnosti podané nyní k Ústavnímu soudu tak už nemají přímý vliv na Zemanův nástup do funkce. Inaugurace nového prezidenta se uskuteční 8. března.
