Atta Chálif a jeho zaměstnanci mají výjimku. Izraelci je doprovázejí do Chálifovy pekárny hodiny předtím, než bude zákaz přerušen, aby stihli napéct chleba.
Pro mnoho lidí z okolí je ale jejich pekárna i tržiště nedostupná. Přerušení zákazu vycházení je pro ně příliš krátké. V cestě do města totiž stojí izraelské vojenské hlídky.
Někteří ale potřebují jídlo tak zoufale, že kontrolami procházejí. Jiní se Izraelcům raději vyhnou a zvolí úmorný pochod po vedlejší kamenité cestě. Tak se vyhnou osobní prohlídce, při níž Izraelci hledají zbraně a bomby.
Ibráhím Ghaním cpe cibuli do pytle a nadává, že krátká přerušení zákazu vycházení ruinují obchodníky a vyčerpává jeho spoluobčany.
Džalál Ajíš zase přivezl do Ramalláhu na návštěvu rodinu až z Toleda v americkém Ohiu. Své čtyři děti drží daleko od ulice a tají jim, že monstra venku jsou tanky. Synkům hrajícím na dvorku fotbal říká, že jsou to nákladní auta.
"Začínám z toho šílet. Jsme tu týden a nikam jsme se nedostali. Nechci děti vyděsit tak, že by se sem bály vracet," vysvětluje muž, který žije v USA.
Izraelci tvrdí, že hlídky a vojsko mají za úkol zabránit atentátníkům dostat se do Izraele; Palestinci mluví o ponížení a kolektivním trestu, který lidem upírá základní právo na práci a stýky s příbuznými.
|
Zákaz vycházení se týká 700 tisíc lidí |
|
Izraelští vojáci obsadili sedm z osmi velkých palestinských měst kromě Jericha. Plní vládní nařízení, které je reakcí na palestinské atentáty. Zákaz vycházení se týká 700 tisíc Palestinců, které pozorují vojáci z džípů a obrněných vozů. |
