SPECIÁL: Příběhy železné opony
Té stěny smrti, jejíž oběti se dnes počítají na stovky. Přesný počet těch, které "zabily dráty", není dodnes definitivně známý.
"Co se týká železné opony, Hlavačkova úloha byla dominantní, jeho záležitostí byly elektrické zátarasy i minová pole. Považuji ho za mimořádně odpovědného za zločiny na hranicích," říká vyšetřovatel Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Adolf Rázek, který osobně Hlavačku při vyšetřování poznal.
Kariéra Hlavačky byla pro komunistický režim ukázková. Hlavačka měl pověst konfidenta gestapa, a když velel vyšetřovatelům StB v Uherském Hradišti, nechal zavést novinku - speciální elektrický mučicí přístroj.
Bylo to příliš brutální i na tehdejší dobu, a tak za to byl Hlavačka svérázně potrestán: poslali jej na studia do Sovětského svazu. Pak působil jako velitel Pohraniční stráže v hodnosti generálmajora a dotáhl to až na náměstka ministra vnitra.
"Je zarážející, že i když měl různé průšvihy, vždycky byl postaven na vyšší místo," říká Rázek. Hlavačka byl ovšem velmi snaživý - vymýšlel různá zlepšení, jak pomocí technických prostředků železnou oponu zdokonalit samozřejmě za cenu mrtvých či zraněných.
Hlavačka nebyl nikdy souzen ani potrestán za elektrické zátarasy, ani za minová pole, ani za mučení vězňů v Uherském Hradišti. V tom se podobá svému někdejšímu podřízenému z Hradiště Aloisi Grebeníčkovi, vyšetřovateli, který také nikdy nestál před soudem.
Hlavačka zemřel loni ve čtyřiadevadesáti letech v Praze.
