"Zodpovědný majitel neprodává štěně nebo kotě bez základních informací, které jsou ke správné aklimatizaci v novém prostředí nezbytné," říká poděbradský veterinář Zbyněk Lonský. "Především je potřeba vědět, jak přesně je zvíře staré, jakou potravu a v jakých intervalech dostávalo a na jaké podestýlce trávilo většinu času - dá se totiž předpokládat, že na tomto druhu podestýlky bude chtít v budoucnu konat svoji potřebu. Nikomu bych neradil kupovat zvíře od člověka, který není schopen takové informace poskytnout. U koťat i štěňat by mělo být také samozřejmé, že než se dostanou k novému majiteli, budou odčervená a poprvé očkovaná."
Ani šunka, ani krmení z ruky
Zejména u štěňat hrozí velké nebezpečí, že je nový majitel rychle a nenávratně rozmazlí.
"Takový pes pak dovede doslova terorizovat celou rodinu, bez ohledu na to, jedná-li se o ,pekinéze' nebo buldoka," upozorňuje doktor Lonský. Řada lidí se bojí, že pejskovi nebude v novém prostředí chutnat. To se může stát, nebývá to ovšem žádná tragédie. Většinou se tomuto problému dá předejít - měli byste vědět, co štěně dosud žralo, a krmit ho stejnou potravou. Když zvíře skutečně trucuje, můžete mu naordinovat jednodenní hladovku, která mu nijak neuškodí a po jejímž absolvování většinou začne ochotně "dlabat". Pouze odmítá-li žrádlo delší dobu nebo trpí průjmy či zvracením, navštivte neprodleně veterináře.
Velkou chybou je zkoušet krmení rozličnými vybranými lahůdkami. Za prvé zvířeti můžete pokazit žaludek, horší však je, že si na šunku, šlehané vajíčko nebo jiné nesmysly rychle zvykne a nebude už nikdy chtít nic jiného. Největší výchovný prohřešek je vnucovat mu laskominy z ruky.
"Znám nejednoho nešťastného majitele, který se snažil svého psa zbavit nechutenství krmením z ruky. Takoví psi pak už vůbec nechtějí žrát z misky a vyžadují krmení z ruky celý život," tvrdí doktor Lonský.
Stesk netrvá dlouho
Nový majitel štěněte nesmí podlehnout ani jeho večernímu fňukání. Stesk po bývalé rodině netrvá déle než dva tři dny, pokud má štěně dostatek podnětů. Je třeba prostě vydržet a trvat na tom, aby štěně trávilo noc ve svém pelíšku. Největší hloupost je každých deset minut k němu vstávat, nebo dokonce si ho brát do postele. Tím se jedině naučí, že kňučením vždy dosáhne svého.
Musíte se však postarat se o to, aby se štěně v novém prostředí necítilo opuštěné. Měli byste si s ním hrát a pokud možno ho seznámit i se psími kamarády. Vycházky mezi neznámé psy však zpočátku omezte na nutné minimum, až do doby, kdy bude štěně kompletně chráněno očkováním (v ideálním případě to jsou tři a půl měsíce věku). Máte-li ovšem v sousedství klidného, zdravého a očkovaného psa, můžete s ním vaše štěně bez obav spřátelit.
Koťata jsou jiná hlavně v jídle
Pro koťata platí přibližně totéž, co pro štěňata, s tím rozdílem, že kočky mají poněkud jiné nároky na krmení. Jednak žerou mnohem častěji než psi, takže by měly mít po celý den v misce něco k snědku. Za druhé potřebují určitý podíl vlhké potravy, bez ohledu na to, že mají k dispozici vodu nebo mléko. Koťata po odstavení ovšem není nutno přikrmovat mléčnou stravou. Nejlepší je vyzkoušet některou z konzerv pro kočky. Rozhodně je nezvykejte na krmení syrovým masem, protože taková výživa je příliš jednostranná, neobsahuje dostatek minerálů ani vitaminů. Co se týče opačného konce trávicího procesu, mají koťata oproti štěňatům jednu výhodu: snáze je naučíte chodit "na bedýnku", takže nebudete mít starosti s venčením.
 Výhodné je zvyknout kotě nebo štěně co nejdříve na speciální přepravku. Ty jsou konstruovány tak, aby v nich zvíře netrpělo, a mohou mu výborně posloužit i jako ložnice a útočiště v bytě. Když pak musíte se zvířetem cestovat autem, v přepravce se cítí jako doma a cestování zbytečně nestresuje ani jeho, ani vás. |
 Když si pořizujete kotě nebo štěně, snažte se dozvědět co nejvíc o tom, jak trávilo první týdny svého života. Pokud tyto informace nemáte, neshánějte rady od sousedů ani v parku, ale poraďte se s veterinářem. |
