Podle nich mají všechny členské země Evropské unie právo vyjádřit svůj názor.
Čtyřicet procent z 1672 oslovených si ale myslí, že by se tento proces měl pozdržet, protože je třeba srozumitelně vysvětlit výhody ústavy.
"O málo méně je pak zastoupen názor, že proces schvalování by se měl zcela zastavit, protože je jasné, že ústava nemůže být přijata tak, jak byla předložena," uvádí STEM.
Názor, že schvalování by mělo pokračovat, roste se zvyšující se úrovní vzdělání. Mezi občany se základním vzděláním zastává tento názor 23 procent účastníků průzkumu, mezi vysokoškolsky vzdělanými je to 34 procent.
Nejčastěji volají po zastavení procesu schvalování příznivci KSČM. Naopak stoupenci KDU-ČSL nejčastěji vyžadují pokračování, spolu se sympatizanty ČSSD, a nerozhodnými a zároveň nejméně často chtějí proces schvalování zcela zastavit.
Od letošního února navíc přibývá zastánců toho, aby se v Česku o osudu Evropské ústavy rozhodovalo referendu. V únoru tento postoj zastávalo 63 procent oslovených, v červenci se už pro lidové hlasování vyslovilo 82 procent.
"Mínění, že rozhodovat by měl parlament, nepřevažuje u žádné ze sledovaných sociodemografických skupin. Výrazné nejsou ani rozdíly v názorech mezi příznivci různých politických subjektů," doplňuje STEM.
Názory na potřebnost euroústavy pro státy evropského společenství pak podle průzkumu STEM českou veřejnost rozdělil. Přibližně polovina lidí považuje tento dokument za potřebný, druhá polovina nikoli.
O nutnosti ústavy jsou nejčastěji přesvědčeni lidé od 30 do 44 let a lidé se středním a vysokoškolským vzděláním. Z hlediska stranických preferencí považují ústavu za potřebnou nejčastěji stoupenci KDU-ČSL, nejméně pak sympatizanti KSČM a nevoliči.
