V případě sněmovny i Senátu projevují nejčastěji důvěru příznivci KDU-ČSL a ODS.
Naopak přívrženci KSČM důvěřují všem třem institucím ze všech nejsilnějších skupin oslovených nejméně často, jako u jediných nepřesahuje důvěra v prezidenta padesát procent, uvádí STEM.
Méně než stranické sympatie ovlivňuje důvěru v nejvyšší ústavní instituce vzdělání, zatímco věk a pohlaví respondentů vliv nemá. Čím je vzdělání vyšší, tím spíše lidé důvěřují prezidentovi, sněmovně i Senátu.
"Zároveň je třeba říct, že důvěra v prezidenta republiky je vysoká i u občanů se základním vzděláním a na druhé straně ani u vysokoškolsky vzdělaných lidí důvěra v Senát nepřekračuje třicet procent," poznamenává STEM.
Významná je ale tendence růstu důvěry se vzděláním u sněmovny. Zatímco u lidí se základním vzděláním či nevyučených je třetinová, u vysokoškoláků přesahuje polovinu.
Celkově z výzkumu STEM vyplývá, že důvěra české veřejnosti v nejvyšší ústavní instituce – prezidenta republiky, Poslaneckou sněmovnu a Senát – má velmi rozdílnou úroveň.
"Zatímco prezidentu republiky důvěřují celkem tři čtvrtiny občanů, sněmovně asi dvě pětiny a Senátu pětina," zjistila agentura.
Důvěra v obě komory parlamentu se, i přes občasné výkyvy, pohybuje od roku 2000 na přibližně stejné úrovni. Důvěra v prezidenta se zvýšila v posledních dvou letech, po zvolení Václava Klause. Ovšem i v závěru působení Václava Havla byla vyšší než důvěra v obě komory parlamentu, upozorňuje STEM.
Agentura oslovila mezi 8. a 15. listopadem 1685 lidí.
Glosu Martina Komárka z MF DNES čtěte zde.
