Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Stehlíková otočila, stát vepřín v Letech nevykoupí

  16:50aktualizováno  16:50
Uzavřít kauzu vepřína v Letech u Písku se zřejmě podaří jen díky štědrým dárcům ze zahraničí. Ministryně Džamila Stehlíková původně prosazovala, aby vepřín v místech bývalého koncentračního tábora pro Romy odkoupil stát. Nyní je opatrnější: peníze chce najít formou nadační sbírky v zahraničí.

Stehlíková hledá organizace, které by se do přesunu vepřína zapojily. | foto: ČTK

"Stát nemůže přistoupit na spekulativní požadavky majitele vepřína, který chce vydělat na utrpení obětí," řekla Stehlíková iDNES.cz. Změnila názor během měsíce, když si prostudovala stohy podkladů o historii celé kauzy.

Iniciativa ministryně, která chtěla ještě v únoru vyřešit problém do jednoho roku, skončila stejně jako snahy minulých vlád: majitel vepřína údajně žádá naprosto přemrštěnou částku bez ohledu na reálnou cenu farmy. Řeč je až o miliardě korun.

Hledání řešení - slibovat nebo ignorovat?
Podle Stehlíkové přispělo k "tržnímu" chování firmy AGPI i loňské prohlášení bývalého premiéra Jiřího Paroubka. Slíbil vepřín vykoupit za státní peníze (více zde). Sliby ale nakonec vyšly naprázdno.

"Musíme začít od nuly, na práci socialistické vlády už nelze navázat. Do dvou měsíců se sejde pracovní komise pro kauzu Lety a vypracujeme několik variant. Ty pak předložíme Radě vlády pro záležitosti romské komunity," vysvětlila Stehlíková.

Sama prý bude prosazovat, aby se peníze na vykoupení vepřína daly dohromady prostřednictvím nadační sbírky zahraničních organizací. "Hrozí ovšem nebezpečí, že to může trvat i několik let," připustila ministryně.

"Ale čas pracuje pro nás. Problém musíme vyřešit i proto, že nás k tomu tlačí Evropská unie. Probíhají mezinárodní jednání o nalezení organizací, které by se do projektu zapojily." Podle Stehlíkové se už první zájemci dokonce sami ozvali.

"Romové musí ukázat, že jsou jednotní"
Pozůstalí po obětech genocidy si ale o časové rezervě myslí něco jiného. Uctění památky obětí se nedočkali ani patnáct letech po objevení tábora. Podle historických pramenů jím prošlo 1308 Romů, zahynulo tam 327 lidí a přes pět stovek vězňů skončilo v Osvětimi.

"Kdyby se to netýkalo nacismu, souhlasili by pozůstalí s jiným řešením. Ale prasečák na místě koncentračního tábora je nepřijatelný, s tím se kšeftovat nesmí. Romové musí ukázat, že jsou jednotní a že je to pro ně důležité," řekl iDNES prezident Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička.

Zlobí se na politiky i proto, že nedodrželi své sliby zabránit úpravám na vepřínu do vyřešení problému. "Majitel teď začal stavět odkaliště, čímž ještě cenu vepřína zvýšil," rozčiluje se Růžička.

Ředitel firmy AGPI Jan Čech to nepopírá. "Nejsme proti vyřešení kauzy, ale celé roky jsme čekali na nějaký závěr a dočkali jsme se jen prohlášení politiků. My musíme dál pracovat a do podzimu podle evropských norem získat speciální povolení pro velkopodniky."

Říše měla s Romy stejné plány jako s Židy
Podobný paradox jako Lety u Písku potkal i druhý z českých sběrných táborů pro Romy. V Hodoníně u Kunštátu obsadilo jeho místo pro změnu rekreační středisko. - více zde

O rozruch v kauze Lety se postaral i prezident Václav Klaus, který zpochybnil genocidní povahu tábora. V médiích prohlásil, že nešlo o koncentrační, ale pracovní tábor pro asociální občany. Kritiku EU poté odpálil argumentem, že jde o domácí záležitost - více zde

Historik Michal Schuster z brněnského Muzea romské kultury Klausův výklad odmítá. "Pracovní tábor, v němž Romové tvořili jen 15 procent, byl zrušený. Místo něj vznikl sběrný tábor, kde měli být rozhodnutím nacistů koncentrováni Romové pro plánovanou likvidaci. V názvu neměl slovo koncentrační, ale záměr genocidy tam samozřejmě byl," řekl iDNES.cz historik.

"Zaměstnanci tábora byli navíc Češi, kteří se podle svědectví chovali hůř než Němci a nebyli nikdy potrestáni. Zůstává to naším dluhem a pokud jej nevyřešíme, těžko se můžeme vyrovnat s vlastní minulostí," dodal.



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Právníci přechytračili soud. Vyhýbali se mu až do promlčení činu

Obžalovaní Karel Hnilica a Lenka Hnilicová na snímku z prosince 2012

Manželský pár advokátů Hnilicových názorně demonstroval, jak je v Česku možné se vyhnout trestu od soudu. Byť jde o...

Ve věku 39 let zemřel veterán Mevald vyznamenaný za službu v Afghánistánu

Prezident Miloš Zeman a český voják Jaroslav Mevald při slavnostním udílení...

Ve věku 39 let zemřel v pátek náhle český veterán Jaroslav Mevald zraněný v roce 2014 v Afghánistánu. Za hrdinství,...



Babiš: Jsem zklamaný hlavně z Pirátů, předčasné volby jsou nesmysl

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES. (8. listopadu 2017)

Až sestavíme vládu, půjdeme jednat s každým a začneme u ODS, říká šéf ANO Andrej Babiš. Osloví všechny strany, přestože...

Postoj Pirátů ke kandidátovi ANO se mění. Kvůli SPD a komunistům

Vedení Pirátů komentuje povolební vyjednávání. (31. 10. 2017)

Piráti budou o víkendu znovu hlasovat o tom, zda mají na šéfa Sněmovny podpořit kandidáta ANO Radka Vondráčka, a to...

Dopravní podnik testuje gumové bodáky, mají zastavit přebíhače kolejí

Na tramvajové zastávce v Braníku dopravní podnik testuje zábrany v kolejišti...

Pražský dopravní podnik zkouší na jedné z tramvajových zastávek v Braníku gumové zábrany ve tvaru malých bodáků. Mají...

Další z rubriky

Právnička, která v práci trávila nadřízenou, odmítá nastoupit do vězení

Věra Kubíčková před jednáním Městského soudu v Praze (29. května 2017)

Bývalá zaměstnankyně Správy železniční dopravní cesty Věra Kubíčková, kterou soudy potrestaly tříletým vězením za...

Janoušek by se nemusel vrátit za mříže, soud zvažuje upuštění od trestu

Roman Janoušek byl odsouzen k trestu čtyř a půl roku za to, že v březnu 2012...

Lobbista Roman Janoušek, odsouzený za to, že v opilosti srazil ženu autem a ujel, by se nemusel vrátit znovu za mříže....

Komunističtí poslanci chodili jako tělo bez duše, vzpomíná Kudláček

Libor Kudláček (v popředí druhý zleva) se svými politickými kolegy z Občanské...

Jak málo v listopadových dnech roku 1989 stačilo, aby události změnily člověku život? Libora Kudláčka, spoluzakladatele...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.